| [1] |
|
|---|
| [2] |
v 15 letech. Z movitého majetku požadovala se umorovaci dań, pokud záležel v kapitálech
|
|---|
| [3] |
uložených u dlužníků bez hypotheky, pak z provozovacich kapitálů živnostníků, fabrikantů a
|
|---|
| [4] |
obchodníků, ale také z fabrických budov, zařízení a nástrojů. Také u movitostí činila ta daň
|
|---|
| [5] |
10 procent. — Ale ani tyto patenty se neprovedly, nýbrž pomáhaly jen množiti nejistotu a
|
|---|
| [6] |
zmatek. Skupovaci listy nebyly vydány. Úhru bankocedulí obíhajících vzrostl potom aż na
|
|---|
| [7] |
1.060,798.753 zlatých (tak udáno úřednš 20. ún. 1811), a kurs jejich sklesl tak, že někdy
|
|---|
| [8] |
za 100 zl. ve stříbře muselo se dáti přes 1200 zl. v bankocedulích.
|
|---|
| [9] |
V takovém stavu peněz, když komoru dvorskou neb finance státní spravoval hr. Josef
|
|---|
| [10] |
Wallis, vyšel finanční patent z dne 2). února 19811, (vyhlášený všude 15. března), nejhroznější
|
|---|
| [11] |
ze vsech, ale ńcinny. (Roth-Goutta, X. str. 25 -39). VSeeky kolujici bankocedule sniżovaly se
|
|---|
| [12] |
jedním rázem na pátý díl své jmenovité hodnoty, a měly do 1. ünora 1812 vesmés vyméniti
|
|---|
| [13] |
se v této snížené ceně za nové papíry, jež dostaly jmeno Einlósungsscheine ; to jmeno překlá-
|
|---|
| [14] |
dali v písmě do češtiny slovy výkupné lísty, ale v obecné mluvé ujalo se skrácené německé
|
|---|
| [15] |
slovo šajny. Téchto listů nemělo se vydati více, než bylo tehdáž potřebí k výměně banko-
|
|---|
| [16] |
cedulí, totiž za 212,159.750 zlatých. Zároveň tyto výměnné neb výkupné listy v plné jmeno-
|
|---|
| [17] |
vité hodnotě své, (a do 31. ledna 19812 také bankocedule v pátém díle své jmenovité hodnoty),
|
|---|
| [18] |
byly vyhlášeny za Vídenskou měnu (Wiener Wihrung) a za jedinou valutu pro tuzemsko. Také
|
|---|
| [19] |
byly sníženy všeliké pohledávky mezi lidmi pocházející z doby, kdy kurs bankocedulí klesal.
|
|---|
| [20] |
Jenom platy, jež se zakládaly na dluhopisech a jiných smlouvách zavřených před rokem 1799
|
|---|
| [21] |
měly se příště dávati plným obnosem, ale ve Vídenské měně, tedy ve výkupných listech ;
|
|---|
| [22] |
u soukromých dluhopisů platilo to jak o kapitále, tak i o ürocích. Soukromé dluhopisy a vše-
|
|---|
| [23] |
Jiké sinlouvy o platech, pocházející z let 1799 —1811, snízeny byly podle kursu, jaky mély
|
|---|
| [24] |
bankocedule v čas sepsání těch dluhopisü a smluv. Ku provedení toho pravidla jest k tomu
|
|---|
| [25] |
finančnímu patentu přidána tabulka ukazující, jaký průměrný kurs měly baukocedule v jednom
|
|---|
| [26] |
každém měsíci v letech 1799—1811. Ku příkladu ten kurs činil v měsíci Jednu roku 1799:
|
|---|
| [27] |
103, r. 1803: 130, r. 1807: 190, r. 1809: 221, r. 1810: 469, a v říjnu 1510 dokročil čísla 500,
|
|---|
| [28] |
které bylo patentem vyhlášeno za základ k výměně bankocedulí za výkupné listy čili šajny.
|
|---|
| [29] |
Byla-li v listinách vzniklých v letech 1799 —1810 upsána platba v kovové méné (in kliugen-
|
|---|
| [30] |
der Müuze), mél nyní byti placen stejny obnos ve vykupnych Sajnech; jen bylo-li placení vy-
|
|---|
| [31] |
míněno v určité minci, ku př. ve (stříbrných) dvacetnících nebo v dukátech, méla se povinnost
|
|---|
| [32] |
i budoucně platiti ve dvacetnících nebo v dukátech; (ale justičním dv. dekretem z 27. března
|
|---|
| [33] |
1813 bylo přidáno vysvětlení, že povinnost znějící na dukáty a tolary, když není pojmenován
|
|---|
| [34] |
určitý ráz, Průňgung, má se pokládati za rovnou povinnosti znějící na kovovou minci, klin-
|
|---|
| [35] |
gende Můnze, t. j. věřitel musel se spokojiti výplatou stejné sumy v šajnech). Daně a poplatky
|
|---|
| [36] |
ke státu, a rovněž mzdy, služné a všeliké platy od státu, počínaje 15. březnem 1811 platily
|
|---|
| [37] |
se ve výkupných listech, a sice tolik zlatých, kolik platilo se do té doby v bankocedulich; ale
|
|---|
| [38] |
do úuora 1812 mohl každý místo povinného zlatého ve výknpném listě dáti 5 zlatých v banko-
|
|---|
| [39] |
cedulích. Nařízená dříve umořovací daň jedné desetiny z kmenového majetku byla odvolína,
|
|---|
| [40] |
a zaplatil-li kdo na ni něco, mělo se mu to vrátiti. Cena některých měděných mincí byla vy-
|
|---|
| [41] |
hlášena za sníženou tak a tou měrou, jak se snížily bankocedule, tedy na pátý díl; ku př. mě-
|
|---|
| [42] |
déky s nápisem 30 krejcarů a 15 krejcarů platily potom jenom 6 kr. a 3 kr., a sice výslovně
|
|---|
| [43] |
ve výkupných listech čili šajnech. Některé jiné měděné mince byly vyloučeny z oběhu, ztratily
|
|---|
| [44] |
povahu peněz a podržely jenom cenu svého kovu jako jiná stará měď. Státní i stavovské dluhy
|
|---|
| [45] |
zůstaly co do jmenovitého kapitálu nezměněny, ale úroky z nich (s některými výjimkami) sní-
|
|---|
| [46] |
Archiv Český XXV. 61
|
|---|
