[1] |
354 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské :
|
---|
[2] |
mächtigsten Finfluss hat, ist, wie es die eingelangten Kreisbereisungsberichte bewähren, eine
|
---|
[3] |
fast allgemeine Klage des flachen Landes, Nachdeme aber die Abhilfe dieses Übels nicht so
|
---|
[4] |
leicht von Seiten der Regierung, als von Seiten wachsamer Wirthschaftsämter und der Geist-
|
---|
[5] |
lichkeit möglich ist: so hat man, so viel es die Umstinde zulassen, zur Herbeischaffung
|
---|
[6] |
eines Flachs- oder Wollvorraths, den sie für baares Geld verspinnen lassen künnten, sondern
|
---|
[7] |
auch die Geistlichkeit zu thátigerer Handhabung der Industrialschulen anzueifern; da Orten
|
---|
[8] |
aber, wo die Umstünde der Obrigkeit es nicht gestatten, einen Verlag an Flachs oder Baumwolle
|
---|
[9] |
zw machen. oder wo die Lokalumstünde den Anbau des erstern nicht begünstigen, sich ange-
|
---|
[10] |
legen sein zu lassen, bei Gelegenheit der Bereisungen jeme Industrialzweige auszuspühen,
|
---|
[11] |
welele die Unterthanen im Einzelnen mit einipen Nutzen betreiben kónnten, ihnen solche
|
---|
[12] |
anzudeuten, die daraus für sie entspringenden Vortheile ihnen anschaulich zu machen, und
|
---|
[13] |
theils durch Gründe und Aneiferung, und theils durch Verwendung der wesetzmiissicen Strenge
|
---|
[14] |
gegen miissiges Gesindel sie zum Fleiss und zur Beschiifticung zu leiten. Übrigens wird sich
|
---|
[15] |
auch hei genauer Handhabung der Gesindordaung und Konskriptionsgeneralien, welches
|
---|
[16] |
simmtliche[n] Wirthschaftämter[n] wiederholt eingeschärft wird, der Fall so leicht nicht ergeben
|
---|
[17] |
können, dass das Bauerngesindel, um seinem Hange zum Müssiggange zu willfahren, den Dienst
|
---|
[18] |
‚verlasse, wenn es endlich wegen eines solchen willkührlicheu Austritts aus dem Dienste nach
|
---|
[19] |
Maassgab der Gesindsordnung bestraft, und der ohne fórmliche Entlassung aus dem Dienste
|
---|
[20] |
setretene Dienstboth auch auf keinem fremden Dominium geduldet, sondern in seine Heimat
|
---|
[21] |
|
---|
[22] |
Kropicek, Gasetze K. Franz, TIL. str. 91 €. 804.
|
---|
[23] |
|
---|
[24] |
1298, 9. srpna: Hospodářský úřad nemá bráti žádné tavy ani za osvědčení, že re
|
---|
[25] |
sporu mezi poddanými byl wu něho učiněn pokus o přátelské porovnání
|
---|
[26] |
a nezdařil se, ani za zdařilé porovnání.
|
---|
[27] |
Nařízení královského českého gubernium. Strany bezeplatného vykonávání vrehno-
|
---|
[28] |
stenské spravedlnosti při žalobách mezi poddanými vzniklých, které bez pořádného jednání se
|
---|
[29] |
porovnávají, má při patentu od 13 července 1786 své pozůstání [sein Verbleiben].
|
---|
[30] |
Na otázku: zdaliž při zřízení pro pozemský lid ustanoveném [bei der für
|
---|
[31] |
das Landvolk bestehenden Verfassung], dle kteréhoz od poddaného žádná žaloba
|
---|
[32] |
piijata byti nemá, kdyz pri ní prohlásení od panoství [Dominium] nelezí, Ze se jedna
|
---|
[33] |
neb druhá strana: u hospodářského ouřadu předběžně hlásila, a přátelské rovnání
|
---|
[34] |
nadarmo žádáno bylo. panoštví za příčínění k přátelskému porovnání alespoň ten-
|
---|
[35] |
krát, když se porovnání stane, nějakou skrovnou taxu žádati nemůže? — racili
|
---|
[36] |
Jejich cís. král. Mt dle obsahu dvorního listu od 9. srpna ustanoviti, že má důle-
|
---|
[37] |
žitost ta pri patentu [dass es bei dem Patent] od 15. července 1786 pozûstati,
|
---|
[38] |
mocí kteréhož v rozepiech mezi poddanymi povstalých, které od vrehnostenských
|
---|
[39] |
hospodářských oufadú bez pořádného jednání a rozsudku ihned porovnané, upoko-
|
---|
[40] |
jene aneb jiným způsobem zdvižené bývají, spravedlnost všudy zdarma se má konati,
|
---|