[1] |
246 A. XXXII. Dopisy pánův Jana a Vojtěcha 2 Pernsteina
|
---|
[2] |
Pardubice osazovati. A protož na žádost vaši to učiniti chci a těm osobám, kteréž
|
---|
[3] |
ste mi v suplikací postavili; toho pieji, aby bez výminky zápisové trhoví jich
|
---|
[4] |
v knihy vaše městské vešli, a to poznamenání, kteréž se z vůle mé v knihách vašich
|
---|
[5] |
stalo, k tomu povoluji, aby přemazáno bylo, však na takový způsob: mimo ty osoby
|
---|
[6] |
abyšte žádných poddaných mých po dnešní den z městeček a z vesnic v sousedství
|
---|
[7] |
nepřijímali ani jim trhu dopouštěli bez povolení mého a dědicův mých, leč by ode
|
---|
[8] |
mne a dědicův mých list pod sekretem na toho kažďého, kdož by sobě chtěl zakou-
|
---|
[9] |
pení v městě Pardubicích učiniti, dán byl, tak že k tomu povolení se dává. A tento
|
---|
[10] |
list pro budoucí pamět slovo od slova v knihy vaše městské aby vepsán byl. Dán na
|
---|
[11] |
Pardubicích pod sekretem mým v pátek po sv. Lukáši léta XLVI.
|
---|
[12] |
Bez nadpisu. — Museum m. Pardubic, knihy městské rudé.
|
---|
[13] |
|
---|
[14] |
Král Ferdinand pánům a rytířům českým, aby lid zbrojný ještě čtyři neděle v poli nechali ;
|
---|
[15] |
Janovi z Pernšteina a Janovi Trčkovi zvláště, aby posla k svému lidu poslali, kterýž nechce
|
---|
[16] |
za hranice táhnouti. — Na hradě Pražském 1546, 25. října.
|
---|
[17] |
(Osobám dolepsaným každé zvláště.) Ferdinand oc. Věrný náš milý! Vědětiť
|
---|
[18] |
dáváme, že lid náš válečný z království tohoto Českého vypravený s najvyšším
|
---|
[19] |
hajtmanem polním dotčeného království do nepřátelské země (pro dobré a užitečné
|
---|
[20] |
téhož království a pro uvarování vpáduov a škod tohoto království) táhne. I poněvadž
|
---|
[21] |
týž lid válečný pro nečasné vypravení pozdě do pole přitáhl, takže pro krátkost
|
---|
[22] |
času, neb dlouho do sv. Martina není, týmž lidem tak mnoho užitečného, jako kdyby
|
---|
[23] |
se byl časně poslal, provésti se nebude moci, čemuž bychom nerádi: protož tebe
|
---|
[24] |
milostivě žádáme, že nám k vuoli lid svůj, kterýž jsi tak do pole vypravil, ještě
|
---|
[25] |
čtyři neděle po sv. Martině v poli při najvyšším hajtmanu polním a lidu našem
|
---|
[26] |
válečném držeti budeš a jemu záplatu učiníš; jakož pak o tobě nepochybujem, nébrž
|
---|
[27] |
té dokonalé naděje k tobě býti ráčíme, že pro dobré naše i království tohoto nám
|
---|
[28] |
to k vuoli učiníš. A my tobě to vší milostí naší královskú zpomínati i skutečně na-
|
---|
[29] |
hrazovati ráčíme. Odpovědi od tebe žádáme po tomto poslu našem, kterúž bychom
|
---|
[30] |
se zpraviti mohli, neb jsou nám i jiných některých drahně osob na milostivé naše
|
---|
[31] |
jednání k témuž povolili. Dán.na hradě Pražském v pondělí po sv. Voršile léta XLVI.
|
---|
[32] |
|
---|
[33] |
Janovi z Pernšteina, Salavovi, Kasparovi Pflugovi,
|
---|
[34] |
Poruéníkuom domu Rozm- Václavovi Zehu&ickému, Mauricovi Ślikovi,
|
---|
[35] |
berského, Joachymovi z Hradce, Hendrychovi Ślikovi,
|
---|
[36] |
Viléma Trčky poručníkóm, Jiříkovi Šlejnicovi, Lorencovi Šlikovi,
|
---|
[37] |
Janovi Trčkovi, Václavovi z Wartmberka, Kasparovi Slikovi,
|
---|
[38] |
Adamovi Říčanskému, Jeronymovi Šlikovi, Wolfovi Slikovi,
|
---|