[1] |
|
---|
[2] |
|
---|
[3] |
Ferdinand král Janovi z Pernšteina, aby se dostavil do Olomouce k soudu, kde jeho pře s aba-
|
---|
[4] |
tyší kláštera Tišnovského bude projednávána. — Ve Vídni 1546, 10. března.
|
---|
[5] |
(Janovi z Pernšteina.) Ferdinand oc. Urozený, věrný náš milý! Před tím
|
---|
[6] |
sme na vznešení abatyše kláštera Tišnovského psaní učiniti a některé artikule tejž
|
---|
[7] |
abatyše, co sobě do tebe a ouřadníkův tvých stěžuje, odeslati i při tom porućiti
|
---|
[8] |
ráčili, aby dotčené abatyši a lidem klášterským, pokudž by tak bylo, jakž sme zpra-
|
---|
[9] |
veni, žádných outiskův nečinil ani čeho od kláštera mimo svobody jich neodcizoval
|
---|
[10] |
a neodprodával; pakli by co jiného v tom bylo, aby nám toho také oznámiti neob-
|
---|
[11] |
meśkóval oc, jakż tóż psaní naše šířeji v sobě obsahuje. Ale není nám až posavad
|
---|
[12] |
na to od tebe žádná odpověď dána, a táž abatyše nás nepřestává starati a nabíhati
|
---|
[13] |
se vší pokorou, jakž předešle i nyní prosíc, abychom na ni a konvent i lidi klá-
|
---|
[14] |
šterské těžkosti mimo jich svobody a privilegia dopouštěti neráčili. I poněvadž se
|
---|
[15] |
tu komory naší dotýče, chtíc my tomu vyrozuměti, poroučímeť přikazujíc, aby v středu
|
---|
[16] |
po neděli postní, kteráž slove Oculi [31. břez.], nejprv příští před námi a radami
|
---|
[17] |
našimi v Olomouci se všemi potřebami svymi, vejsadami, svobodami a listy, kteréž
|
---|
[18] |
se na týž klášter míti pravíš, stál aneb s plnú mocí na místě svém vypravil, neb
|
---|
[19] |
sme tolikéž druhé straně psáti a poručiti ráčili, aby se na týž den před námi po-
|
---|
[20] |
stavili. A když tak obč strany podle tohoto sročení našeho stanete, všemu tomu
|
---|
[21] |
vyrozuměti, to s pilností vyslyšeti i v tom se spravedlivě zachovati ráčíme; kdež
|
---|
[22] |
znajíc jistů vůli naši býti, tak se, jakž psáti ráčíme, poslušně zachovej, jináče nikoli
|
---|
[23] |
nečiníce. Dán v Vídni v středu první v puostě léta XLVI a království uts.
|
---|
[24] |
Místodržitelský archiv král. Českého. Registra listüv poselacích léta 1546 aZ do dubna 1847.
|
---|
[25] |
Missiven vom J. 1546—1547, sv. XXXVIII, fol. 17.
|
---|
[26] |
|
---|
[27] |
Jan z Pernšteina zve Půtu z Ludanic k sobě na večeři a oznamuje mu, že král nebo kníže
|
---|
[28] |
Maximilian u něho se zastaví. — Na Tovačově 1546, 21. března.
|
---|
[29] |
Službu svú vzkazuji oc. Oznamuji vám, že jsem včera na Tovačov přijel
|
---|
[30] |
a na tom sem, bude-li vůle boží, abych zítra do Prostějova jel, maje tu naději, že
|
---|
[31] |
se u mne král JMt aneb kníže Maximilian u nějakého snídaní zastaviti ráčí; pak
|
---|
[32] |
nejste-li ničímž zaneprázdněni, za to vás žádám, přijeďte dnes ke mně k večeři.
|
---|
[33] |
S tím Pán Bůh rač dáti nám se spolu v dobrém zdraví shledati, jest-li vůle jeho
|
---|
[34] |
svatá. Datum na Tovačově, v nedéli druhü v posté, jenz slove Reminiscere I. XLVI.
|
---|
[35] |
Jan z Pernsteina a na Helfensteiné. Pro bolest ruky podepsati sem se nemohl.
|
---|
[36] |
|
---|
[37] |
30*
|
---|