[1] |
|
---|
[2] |
|
---|
[3] |
Král Ferdinand Janovi z Pernšteina, že stavové čeští nedovolili, aby zastavil Kladsko knížeti
|
---|
[4] |
Lehnickému. — Na hradě Pražském 1545, 15. září.
|
---|
[5] |
(Janovi z Pernšteina.) Ferdinand sc. Urozený věrný náš milý! Žádosti tvé
|
---|
[6] |
nám učiněné z strany smlouvy, kterúž jsi s knížetem Lehnickým o hrabství Kladské
|
---|
[7] |
udělal, poníženě prosíc, abychom k té smlouvě milostivé povolení dali, sme vyroz-
|
---|
[8] |
uměti ráčili. I nemohouc my bez vědomí stavuov království Českého k tej smlouvě
|
---|
[9] |
povolení dáti, to jsme na stavy vznésti racili, ktefiz jsou nám odpověď dali, že
|
---|
[10] |
z příčin hodných k tej smlouvě a zástavě hrabství Kladského povolení svého dáti
|
---|
[11] |
nemohou, prosíc nás, abychom také toho dopouštěti a k dotčené zástavě povolovati
|
---|
[12] |
neráčili. A tak když by ta příčina, jakž vejš dotčeno, od stavuov v tom nebyla
|
---|
[13] |
vkročila, byli bychom se věděli jak a pokud k témuž knížeti i k tobě z strany toho
|
---|
[14] |
povolení k té smlouvě milostivě zachovati. Datum na hradě Pražském v úterý po
|
---|
[15] |
sv. kříže povýšení leta sc XLV.
|
---|
[16] |
Archiv místodrž. král. Českého, Missiven 1545—6, sv. 34, fol. 109.
|
---|
[17] |
364. Ferdinand král nařizuje biskupovi Vratislavskému, aby mu bylo oznémeno roz-
|
---|
[18] |
hodnutí, kteréž vyneseno bylo mezi ním (králem) a Janem z Pern$teina jako otcovskym po-
|
---|
[19] |
ručníkem knížete Václava Těšínského v příčině domnělého nároku na knížetství Opolské. —
|
---|
[20] |
V Praze 21. zátí 1545. (Mist. arch. Miss. 1545, sv. XXXIIL, 170 v.)
|
---|
[21] |
|
---|
[22] |
Ferdinand král Janovi z Pernšteina: aby neutiskoval Jiříka Stilfrida a poddané jeho, a aby
|
---|
[23] |
zrušil nové clo, které proti právu zavedl. — 1545, 21. září.
|
---|
[24] |
(Janovi z Pernšteina.) Ferdinand эс. Отогепу věrný náš milý! Jaká jest těžkost
|
---|
[25] |
slovutného Jiříka Štilfrida, tomu z příležící suplikací šířeji vyrozumíš, nás v tom týž
|
---|
[26] |
Stilfrid za milostivé] opattení s pokorü prosíc. I nechtic my, aby kdo mimo spra-
|
---|
[27] |
vedlivé utiskán byti mél, pokudz by tak bylo, jakz sme zpraveni, poroucímet,
|
---|
[28] |
aby téhož Štilfrida a poddaných jeho mimo slušné a spravedlivé neutiskal ani svým
|
---|
[29] |
utiskati dopouštěl; než zdá-liť se tobě, žeť se co od téhož Stilfrida aneb poddanych
|
---|
[30] |
jeho ubliżuje, muoże se k nim o to právem, ku kterémuž náležejí, viniti. I znajic
|
---|
[31] |
vuoli naši, tak se zachovejte, jináče nečiníce. Dán v pondělí den sv. Matouše léta
|
---|
[32] |
|
---|
[33] |
P. S. Také jest na nás týž Štilfrid vznesl, že jsi nové clo jemu a pod-
|
---|
[34] |
daným jeho na škodu zarazil; i pokudž by tak bylo, poroučiemeť, aby od takového
|
---|
[35] |
cla prve nebývalého přestal a téhož Štilfrida a lidí jeho neobtěžoval, jináče nečiníce.
|
---|
[36] |
|
---|
[37] |
Archiv místodrž. král. Českého, Missiven 1545-6, sv. 34., fol. 118.
|
---|