| [1] |
|
|---|
| [2] |
svými (jakž sme spraveni) list na dva tisíce zlatých s árokem na tebe má: i ponévadz
|
|---|
| [3] |
jest tejZ vdově od tebe ouroku za dvě létě, pokudž nás spravuje, zadržáno, prosila
|
|---|
| [4] |
jest nás poníženě, abychom ji v tom milostivě opatřiti ráčili. I znajíc slušnou prosbu
|
|---|
| [5] |
býti a jsouc povinní vdovy a sirotky opatrovati, poroučímeť, aby jmenované vdově,
|
|---|
| [6] |
což jest jí spravedlivě od tebe zadržáno, bez odtahuov vydáno bylo, tak aby dcery
|
|---|
| [7] |
své nač chovati měla. I znajíc vuoli naší býti, nepochybujem, že se tak zachováš,
|
|---|
| [8] |
Jináče nečiníce. Dán v Vídní v úterý po sv. Jilji léta oc XLIIII.
|
|---|
| [9] |
Arch. místodrZ. kr. C. Pfípisy z r. 1644 sv. 32. f. 183 (v.)
|
|---|
| [10] |
|
|---|
| [11] |
Král Ferdinand Janovi z Pernšteina, aby Fabiana Reichenbacha s bratrem jeho Sebestianem
|
|---|
| [12] |
srovnal. — Na hradě Pražském 1544, 19. října.
|
|---|
| [13] |
(Janovi z Pernsteina.) Ferdinand oc. Urozeny v. n. milý! Vznesl jest na nás
|
|---|
| [14] |
slovutný Fabian Reichnpach i na místě bratří a sester svých, że jsi času minulého
|
|---|
| [15] |
v to se vložil a je s bratrem jich Šebestianem Reichnpochem s strany některého
|
|---|
| [16] |
statku na ně (jakž spravují) po někdy bratru jich Bartholoměji Reichnpochovi pfi-
|
|---|
| [17] |
padlém přátelsky srovnati a smluviti chtěl, ale však že jest tehdaž z toho sešlo;
|
|---|
| [18] |
nás svrchupsaný Fabian Reichnpach ponízené prosíc, atbychom o něho tolikéž i bratří
|
|---|
| [19] |
jeho psaní učiniti a k tobě se přimluviti ráčili, poněvadž jsi předešle toho úmyslu
|
|---|
| [20] |
byl, chtic je pidtelsky smluviti, aby ještě tak se k tomu přičinil a v to se vložil.
|
|---|
| [21] |
I znajíc slušnú a poníženú prosbu jeho býti a chtíc tomu rádi, aby přátelsky srov-
|
|---|
| [22] |
náni býti mohli, tebe žádáme milostivě se přimlúvajíc, aby tím neprodlévajíc, ke dni
|
|---|
| [23] |
určitému a v místo příležité obě strany před se obeslal, v pilnosti vyslyšel a tak se
|
|---|
| [24] |
k tomu přičinil, aby je přátelsky smluvil a srovnal, vědouc, že nám na tom zvláštní
|
|---|
| [25] |
libost okážeš. Dán na hradě Pražském v neděli po sv. Havle léta XLIIIT.
|
|---|
| [26] |
Arch. místodrzitelsky kr. C. Piipisy z r. 1544 sv. 32 f. 211.
|
|---|
| [27] |
349. Jan z Pernšteina Půtovi z Ludanic, aby mu byl rukojmím na 1050 zl. Vilémovi
|
|---|
| [28] |
staršímu z Žerotína. — Datum na Tovačově, v středu po sv. Kateřině (26. listopadu) 1544.
|
|---|
| [29] |
— (Orig. pap. Třeboňského arch.: Fam. v. Pernstein. Reg.)
|
|---|
| [30] |
350. Ferdinand král oznamuje Janovi z Pernšteina a mnohým jiným pánům a rytířům
|
|---|
| [31] |
moravským, že vysílá k němu Půtu z Ludanic, Jana z Kunovic, Jiříka Žabku z Limberku,
|
|---|
| [32] |
aby s ním o některé potřeby jednali. — Ve Vídni v pátek po Božím narození (26. pros.)
|
|---|
| [33] |
1544. (Míst. arch. Miss. 1545—1549, XXXIV. fol. 2.)
|
|---|
| [34] |
|
|---|
| [35] |
Ferdinand I. Janovi z Pernšteina poroučí, aby dopomohl Auně zámečnici z Brna ku právu.
|
|---|
| [36] |
— Na hradě Pražském 1545, 16. února.
|
|---|
| [37] |
(Janovi z Pernštaina.) Ferdinand sc. Uroz. v. n. milý! V paměti máme, žeť sme
|
|---|
| [38] |
času předešlého poručiti ráčili, aby Anně zámečnici z Brna k spravedlnosti její a
|
|---|
