| [1] |
|
|---|
| [2] |
budou, strach aby ta žeň nebyla v zlém připomínání a zlořečení, když my již shnijem,
|
|---|
| [3] |
že ty kosti v kostnici ležíc pokoje jmíti nebudou v zlém připomínání. S tím dajž
|
|---|
| [4] |
pán Buoh nám se spolu v dobrém zdraví shledati, jest-li vuole jeho svatá. Datum na
|
|---|
| [5] |
Kunětické Hoře v pátek po sv. Vincenci l. sc 40. — Pro bolest ruky své sem se
|
|---|
| [6] |
nepodepsal.
|
|---|
| [7] |
*) Jaroslava z Šellnberka. — Březan poznamenal: Pana Jana z Pernštajna dcera dostala se za
|
|---|
| [8] |
pana Adama z Šternberka. — Orig. Arch. Třeboň.
|
|---|
| [9] |
|
|---|
| [10] |
Jan z Pernšteina zeti svému Hendrychovi z Švamberka: o cestě své do Vratislavě k soudu;
|
|---|
| [11] |
že toho času s ním shledati se nemůže; jeví radost nad tím, že s bratřími svými o podíly
|
|---|
| [12] |
se srovnal sc. — Na Pardubicích 1540, 24. září.
|
|---|
| [13] |
Službu svou oc. Coż se zdravi móho dotajče, pak jiného vám psáti nevím,
|
|---|
| [14] |
než žě se při zdraví svým z milosti pána Boha všemohúcího lépe mám. Ale, můj
|
|---|
| [15] |
milaj pane synu, nemohu k tomu štěstí užiti, neb i to vám oznamuji, že do Vrati-
|
|---|
| [16] |
slave jedu, kdeż tam bajti musím tu sobotu po svatém Michale о ty soudy, keréž
|
|---|
| [17] |
se panem markrabí a s knížetem Fridrichem Lehnickým mám, i také pro ty spletky
|
|---|
| [18] |
a překážky, keréž mi v tom král JMt činiti ráčí.
|
|---|
| [19] |
Což se shledání mého s vámi v Praze dotajče, podle zuostání našeho, kde ste
|
|---|
| [20] |
pak s sebou měli vzíti paní Kateřinu, manželku vaši a dceru mou, to nebude moci
|
|---|
| [21] |
bajti pro ten odjezd můj; než jakž mi se pán Buoh pomůže vrátiti, na to pomyslím,
|
|---|
| [22] |
abych tou věcí neprodlíval, poněvadž se den ke dni k hrobu pfiblizuji. I nebude-li
|
|---|
| [23] |
se to moci prve mezi námi vykonati, ale při svaté Barboře se to vykoná.
|
|---|
| [24] |
Muoj milej pane synu, rád sem to uslyšel, žé mezi vámi a pány bratřími
|
|---|
| [25] |
vašimi ti dílové sou se tak pěkně vykonali. A sem té naděje, že byt váš předse na
|
|---|
| [26] |
Bechyni bude až do let bratří vašich, neb na Zvíkově aby měly dvě paní a hospo-
|
|---|
| [27] |
dyně bajti, nevím, jak by se snášely; s těškem by na ono přísloví nepřišlo: když
|
|---|
| [28] |
jest mnoho kuchařinek jedné krmi, nevzdy ji dobře udělají, ač slyšeti, že se dobře
|
|---|
| [29] |
snášejí. Ale zénskd láska jest ke mhle podobná: jak vzejde, tak pomine. A také
|
|---|
| [30] |
víte dobře, že [se] snázeji dvacet pacholkův v jednom domě snese, nežli dvě žčně,
|
|---|
| [31] |
neb větší sváda mezi nimi o jehlu a o tkaničku, než mezi pacholky o vsi. Chcete-li
|
|---|
| [32] |
toto psaní dceři mé ukázati, proti mně to nic není. S tím oc. Dän na Pardubicích
|
|---|
| [33] |
v pátek po svatém Matouši léta se 40. Jan z Pernštaina oc a na Helfenštaině.
|
|---|
| [34] |
Urozenému pánu, panu Henrychovi z Švamberka a na Bechyni, panu synu mému milému.
|
|---|
| [35] |
Orig. na papíře, přitisknutá pečeť schází. Třeboň. archiv: Fam. v. Schwanberg 23 Registr.
|
|---|
| [36] |
208. Jan z Pernšteina Půtovi z Ludanic: aby byl jeho rukojmím na 1500 zl. na minci
|
|---|
| [37] |
obci města Jičína. — Na Pardubicích, v neděli po sv. Alžbětě [21. list.] léta oc 40. — Listem
|
|---|
| [38] |
ze dne 1541, 12. list. požádal opět Půtu z Ludanic za rukojemství na 1500 zl. témuž městu.
|
|---|
| [39] |
— (Orig. pap. Třeboňský arch.: Fam. v. Pernstein. Reg.)
|
|---|
