[1] |
98 A. XXXII. Dopisy pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
|
---|
[2] |
třebu toho býti, že jistotně přijedeš a do Prahy se dopravíš; a my tobě to napotom
|
---|
[3] |
vší milostí královskú spomínati i milostivě nahrazovati ráčieme. — Také sme toho před
|
---|
[4] |
tebû milostivě zatajiti nechtěli, že jest nám tyto dni pošta od císaře Římského JMti
|
---|
[5] |
bratra našeho nejmilejšího přijela, že JMCská již do Frankrejchu přijel a shledání
|
---|
[6] |
své s králem Franskym Jeho Láskü mél. Kdez pak JMOské od krále Franského
|
---|
[7] |
všudy ve všem Frankrejchu znamenitá a veliká poctivost se dála; a bude-li vuole
|
---|
[8] |
boží, JMCská, jakž nám o tom oznámiti ráčil, tento čtvrtek příští do Nydrlantu do
|
---|
[9] |
Bryslu koneéné ptijeti ráíí, a my také bez meškání z Prahy, jakž jednom sněm
|
---|
[10] |
zavřen bude, k JMCské stěžně se vypravíme.
|
---|
[11] |
Také na žádost tvú toho roku s Janem Planknarem tobě až do příjezdu
|
---|
[12] |
našeho dá-li Buoh šťastného podruhé na hrad Pražský dvě neděle potom, poněvadž
|
---|
[13] |
nyní tak dlúho na hradě Pražském býti nemíníme, odkládati ráčieme. Dán v Vídni
|
---|
[14] |
v neděli po sv. Tfech králích leta oc. XXXX.
|
---|
[15] |
Archiv místodrZ. král. Geského, Missiven 1538— 1540, sv. XX., fol. 297 p. r.
|
---|
[16] |
|
---|
[17] |
Král Ferdinand pfimlouvá se k Janovi z Pernšteina za Tomáše Mléčko z Jilovnice, aby mu
|
---|
[18] |
navráceny byly lesy, jež odňaty byly neprávem otci jeho knížetem Kazimírem Těšínským. —
|
---|
[19] |
Na bradě Pražském 1540, 21. ledna.
|
---|
[20] |
(Janovi z Pernêteina.) Urozeny v. n. milý! Zprávu máme od slovutného
|
---|
[21] |
Thomáše Mléčky z Jilovnice v. n. m., kterak jsú někdy otci jeho od knížete Kazi-
|
---|
[22] |
míra někteří lesové u Jilovnice odjati, näs týž Mléčko k tobě vtom, jakožto k dr-
|
---|
[23] |
Ziteli na ten čas statku knížecího, za milostivů přímluvu proše: i nemohúc jemu tej
|
---|
[24] |
přímluvy jakožto slušné odepříti, k tobě se za téhož Thomáše Mléčko milostivě při-
|
---|
[25] |
mlúváme žádajíc, že ty lesy, kteréž sú někdy otci jeho (jakž spravuje) odjaty, zase
|
---|
[26] |
navrátiti rozkážeš, a v tom se s knížetem Václavem, aby týž Mlíčko přímluvy naší
|
---|
[27] |
skutečně užiti mohl, srovnáš. A my tobě to milostí naší královskúů spomínati ráčieme.
|
---|
[28] |
Dán ut s. [na hradě Pražském v středu po svatých Fabianu a Šebestianu léta oc XL]
|
---|
[29] |
Archiv místodrž. král. Českého, Missiven 1538—1540, sv. XX., fol. 230.
|
---|
[30] |
|
---|
[31] |
Král Ferdinand přimlouvá se k Janovi z Pernšteina za hraběte z Pezinku, aby mu dána byla
|
---|
[32] |
kněžna Zofie za manżelku. — Na hradě Pražském 1540, 31. ledna.
|
---|
[33] |
(Janovi z Pernšteina.) Urozený v. n. milý! Srozuměti sme ráčili, že by uro-
|
---|
[34] |
zený N. hrabě od svatého Jiří a z Pezinku, v. n. milý, kněžny Žofie k stavu sva-
|
---|
[35] |
tému manželskému, pokudž by jeho to potkati mohlo, žádostiv byl, nás v tom k tobě
|
---|
[36] |
jakožto k poručníku za milostivú přímluvu prose: čehož sme jemu odepříti neráčili,
|
---|
[37] |
tebe milostivě žádajíc a k tobě se primlüvajíc, pokudz na tobě jest, aby k tomu
|
---|