EN | ES |

Facsimile Lines

1094


< Page >

[1]
98 A. XXXII. Dopisy pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina

[2]
třebu toho býti, že jistotně přijedeš a do Prahy se dopravíš; a my tobě to napotom
[3]
vší milostí královskú spomínati i milostivě nahrazovati ráčieme. Také sme toho před
[4]
tebû milostivě zatajiti nechtěli, že jest nám tyto dni pošta od císaře Římského JMti
[5]
bratra našeho nejmilejšího přijela, že JMCská již do Frankrejchu přijel a shledání
[6]
své s králem Franskym Jeho Láskü mél. Kdez pak JMOské od krále Franského
[7]
všudy ve všem Frankrejchu znamenitá a veliká poctivost se dála; a bude-li vuole
[8]
boží, JMCská, jakž nám o tom oznámiti ráčil, tento čtvrtek příští do Nydrlantu do
[9]
Bryslu koneéné ptijeti ráíí, a my také bez meškání z Prahy, jakž jednom sněm
[10]
zavřen bude, k JMCské stěžně se vypravíme.

[11]
Také na žádost tvú toho roku s Janem Planknarem tobě do příjezdu
[12]
našeho dá-li Buoh šťastného podruhé na hrad Pražský dvě neděle potom, poněvadž
[13]
nyní tak dlúho na hradě Pražském býti nemíníme, odkládati ráčieme. Dán v Vídni
[14]
v neděli po sv. Tfech králích leta oc. XXXX.

[15]
Archiv místodrZ. král. Geského, Missiven 1538 1540, sv. XX., fol. 297 p. r.

[16]
202.

[17]
Král Ferdinand pfimlouvá se k Janovi z Pernšteina za Tomáše Mléčko z Jilovnice, aby mu
[18]
navráceny byly lesy, jež odňaty byly neprávem otci jeho knížetem Kazimírem Těšínským.
[19]
Na bradě Pražském 1540, 21. ledna.

[20]
(Janovi z Pernêteina.) Urozeny v. n. milý! Zprávu máme od slovutného
[21]
Thomáše Mléčky z Jilovnice v. n. m., kterak jsú někdy otci jeho od knížete Kazi-
[22]
míra někteří lesové u Jilovnice odjati, näs týž Mléčko k tobě vtom, jakožto k dr-
[23]
Ziteli na ten čas statku knížecího, za milostivů přímluvu proše: i nemohúc jemu tej
[24]
přímluvy jakožto slušné odepříti, k tobě se za téhož Thomáše Mléčko milostivě při-
[25]
mlúváme žádajíc, že ty lesy, kteréž někdy otci jeho (jakž spravuje) odjaty, zase
[26]
navrátiti rozkážeš, a v tom se s knížetem Václavem, aby týž Mlíčko přímluvy naší
[27]
skutečně užiti mohl, srovnáš. A my tobě to milostí naší královskúů spomínati ráčieme.
[28]
Dán ut s. [na hradě Pražském v středu po svatých Fabianu a Šebestianu léta oc XL]

[29]
Archiv místodrž. král. Českého, Missiven 1538—1540, sv. XX., fol. 230.

[30]
203.

[31]
Král Ferdinand přimlouvá se k Janovi z Pernšteina za hraběte z Pezinku, aby mu dána byla
[32]
kněžna Zofie za manżelku. Na hradě Pražském 1540, 31. ledna.

[33]
(Janovi z Pernšteina.) Urozený v. n. milý! Srozuměti sme ráčili, že by uro-
[34]
zený N. hrabě od svatého Jiří a z Pezinku, v. n. milý, kněžny Žofie k stavu sva-
[35]
tému manželskému, pokudž by jeho to potkati mohlo, žádostiv byl, nás v tom k tobě
[36]
jakožto k poručníku za milostivú přímluvu prose: čehož sme jemu odepříti neráčili,
[37]
tebe milostivě žádajíc a k tobě se primlüvajíc, pokudz na tobě jest, aby k tomu


Text viewFacsimile