EN | ES |

Facsimile Lines

1094


< Page >

[1]
z roku 1539. 73

[2]
z Semina poníženě v tom za milostivé a spravedlivé opatření. I vzhledše my na
[3]
dotčeného Jindřicha z Semína ponízenü i sluśni žádost a prosbu i to, že žádnému
[4]
takových vajtržných a svévolných věcí trpěti neráčieme, protožť poroučieme při-
[5]
kazujíc, aby ty, kdež by koli svrchupsaný Jan Špetle nalezen a doptán býti mohl,
[6]
u tebe buď na zámcích nebo v městech, na panství tvých, jím se ujistil a jej slibem
[7]
pode ctí, vérü dostatečně zavázal na takový spuosob, aby se na určitý den, totiž od
[8]
závazku svého ve čtyřech nedělích pořád zběhlých, před námi v království Českém,
[9]
a pakli bychme na ten čas v zemi osobně býti neráčili, ale před místa naseho dr-
[10]
žícím v témž královstvie Českém konečně postavil a z toho mordu práv byl. I védüc
[11]
v tom jistü vuoli à poruéení nase, tak jse zachovej, jináce necinice. Dán na hradě
[12]
Prazském ve étvrtek oktáb bozieho nanebevstoupení léta oc XXXIX.
[13]
Místodrzitelskf archiv král. Geského, Missiven 1538—1540, sv. XX., fol. 127. p. v.

[14]
178.
[15]
Král Ferdinand Janovi z Pernšteina, aby učinil narovnání o nesnázi, která se stala výtržnostmi
[16]
mezi služebníky Fukarovými a Arnoštem Sankem. Na hradě Pražském 15839, 26. května.

[17]
(Janovi z Pernšteina.) Urozený, věrný náš milý! Jakož tebe tajno není, jaká
[18]
jest nesnáz mezi služebníky Fukaruov s jedné a Arnoštem Šankhem z strany druhé
[19]
se zbéhla, o éeZ sme pfedesle nejednü psáti a poroučeti ráčili; ale ty nesnáze
[20]
posavad vykondny a na misté postaveny nejsû, a Anthoni Fukhar o to nds starati
[21]
nepřestává, nás v tom za milostivé opatieni prose. I pounévadz hajtman tvuoj Kladsky
[22]
piedesle v věci jednal, ale nic, jakž sme spraveni, nezjednal, protoz tobě porou-
[23]
čieme přikazujíc, aby ty se sám v tu věc vložil a obě strany před sebe ke dni urči-
[24]
tému a v místo příležité sročil, a obou stran zprávě gruntovně vyrozumějíc a na to
[25]
se, jak ta věc předešle jednána byla, s pilností vyptal, a vyptajíc i vyrozumějíc
[26]
tomu všemu dostatečně, to k místu a konci dále (neodtahujíc ani toho neodkládajíc)
[27]
přivedl a v tom se spravedlivě a poslušně, o čemž nepochybujem, zachoval, jináč
[28]
nečiníc. Dán ut s. [na hradě Pražském v pondělí svatodušní léta oc XXXIX].

[29]
Místodržitelský archiv král. Ceského, Missiven 1538—1540 sv. XX., fol. 134.

[30]
119.
[31]
Král Ferdinand Janovi z Pernšteina a jiným, aby učinili narovnání v rozepři mezi Jaroslavem
[32]
Vranovským z Waldeka a Starým i Novým městem Pražským. Na hradě Pražském

[33]
1539, 26. května.

[34]
(Janovi Popelovi sudímu dvorskému, Janovi z Pernšteina, stat. Janovi Litho-
[35]
bořskému a Jiříkovi z Gerstorfu spol. neb roz.) Urození a stateční v. n. m. Jakož
[36]
jsú některé rozepře a nesnáze mezi urozeným Jaroslavem Vranovskym z Waldeka
[37]
z jedné, a poctivými purgmistry a konšely i obcemi Starého a Nového měst Pražských

[38]
Archiv Ceaky XX. 10


Text viewFacsimile