| [1] |
64 A. XXXII. Dopisy pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
|
|---|
| [2] |
|
|---|
| [3] |
Král Ferdinand Janovi z Pernšteina, aby vypůjčené od Keldnara peníze nevydával bratru
|
|---|
| [4] |
jeho ani jiným bez vědomí krále. — Ve Vratislavi 1538, 4. června.
|
|---|
| [5] |
(Janovi z Pernšteina.) Urozený věrný náš milý! Zprávu toho jmíti ráčíme,
|
|---|
| [6] |
że by Jozef Keldnar, kterýž těchto dní z svóta ziel, nókterń summu peněz nemalü
|
|---|
| [7] |
u tebe jmiti jměl, kterúž jest z komendořství nabyl. I jestli by tak bylo, žádáme
|
|---|
| [8] |
tebe poroucejic, aby těch peněz bratru téhoz Keldnara ani jiným nevydával,
|
|---|
| [9] |
až do dalšího našeho poručení. Pakli by kdo ty penieze vyzdvihnüti aneb na né se
|
|---|
| [10] |
táhl a rukojmě napomenůúti chtěl, toho nám oznámiti neobmeškávej, jináč nečiníc.
|
|---|
| [11] |
Dán v Vratislavi v ütery pred svatym Duchem leta oc XXXVIIT.
|
|---|
| [12] |
Archiv místodrž. král. Ceského, Missiven 1536—8, 16. Band, pag. 334.
|
|---|
| [13] |
161.
|
|---|
| [14] |
Král Ferdinand biskupu Olomouckému a Janovi z Pernšteina, aby učinili přátelské narovnání
|
|---|
| [15] |
mezi Vilémem Kunou z Kunštátu na Hrádku a Martinem opatem Hradištským. — V Kounicích
|
|---|
| [16] |
|
|---|
| [17] |
(Biskupu Olomúckému a Janovi z Pernšteina sc.) Duostojný a urozený věrný
|
|---|
| [18] |
náš milý! Jakož vás tejno není o puohoních, kteříž jsú mezi urozeným Vilémem
|
|---|
| [19] |
Kunú z Kunštátu na Hrádku a velebným knězem Martinem opathem Hradištským
|
|---|
| [20] |
věrnými našimi milými o Kyjov, kteréhož již urozený Jan Kuna oc v. náš milý
|
|---|
| [21] |
v držení jest, Vznikli, i chtíc my raději, aby ty puohony mezi stranami, pokudž
|
|---|
| [22] |
bude moci býti, přátelsky smluveny a srovnány býti mohly, nežli soudem zemským
|
|---|
| [23] |
o to konec brali: protož vám poroučieme, abyšte mezi oběma stranami se vší pil-
|
|---|
| [24] |
ností jednali a k tomu se skutečně přičinili; budete-li je obě strany moci přátelsky
|
|---|
| [25] |
bez souduov a žalování puohonuov srovnati a smluviti aneb k tomu přivésti, aby
|
|---|
| [26] |
obě strany k druhému soudu poklid bez pohoršení práva vzaly. Jakož pak nepo-
|
|---|
| [27] |
chybujem, że v tom pilností vaší nic nesejde. Dán na Kounicích v úterý po svatých
|
|---|
| [28] |
Petru a Pavlu apoštolích božích létha oc XXXVIII.
|
|---|
| [29] |
MistodrZitelsky archiv kr. C., Missiven vom J. 1538—1540 Bd. XX. fol. 2.
|
|---|
| [30] |
162.
|
|---|
| [31] |
Král Ferdinand Janovi z Pernšteina, že již byl odeslán list o nesnáze, jež mu činí Podma-
|
|---|
| [32] |
nický na pozemcích Rožnovských. — V Linci 1538, 15. července.
|
|---|
| [33] |
(Janovi z Pernstaina.) Urozeny, věrný náš milý! Jakož nám píšeš prose,
|
|---|
| [34] |
abychom Podmanickému, což se těch nesnází a vkračování v grunty tvé Rožnovské
|
|---|
| [35] |
dotýče, psaní učiniti a jemu od toho přestati rozkázati ráčili; tak jakž jsi šířeji
|
|---|
| [36] |
o tom napsal: všemu jsme vyrozuméti ráčili. A vědětit dáváme, že nyní, když sme
|
|---|
| [37] |
v Znojmě byli, takový list, jakž sme toho v psaní stavuov markrabství Moravského,
|
|---|
