| [1] |
56 A. XXXII. Dopisy pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteima
|
|---|
| [2] |
v královstvie Českém odbyl a summu tu, kteráž jest vydávána do komory naší,
|
|---|
| [3] |
smlúvú na něho si převedl, a tak že ty již s tím vydáváním nic činiti nemáš: i vě-
|
|---|
| [4] |
dětiť dáváme, že jmenovaný nejv. mincmejstr tolikéž se toho, aby měl tu summu
|
|---|
| [5] |
spraviti, vzdaluje; a protožť poroučíme, aby ty se s týmž Albrechtem z Gutšteina
|
|---|
| [6] |
o to urovnal a snesl, a urovnajíc jse s ním, svrchupsanů summu do komory naší
|
|---|
| [7] |
bez meškání dal a položil, jináč nečiníc. Datum uts. [na hradě Pražském v neděli
|
|---|
| [8] |
po sv. panné Markété leta oc XXXVII].
|
|---|
| [9] |
Archiv místodrž. král. Českého, Missiven 1536—8, 16. Band, pag. 139.
|
|---|
| [10] |
142.
|
|---|
| [11] |
Král Ferdinand Janovi z Pernšteina, že na místě jeho ustanovuje Viléma z Waldšteina za
|
|---|
| [12] |
kommissaře v rozepři mezi Albrechtem z Gutäteina a konsely Kutnohorskÿmi. — Na hradě
|
|---|
| [13] |
Pražském 1537, 16. července.
|
|---|
| [14] |
(Janovi z Pernšteina.) Urozený, věrný náš milý! Vědětiť dáváme, že jsme
|
|---|
| [15] |
podle žádosti tvé, tak jakž jsi nám napsal, na místo tvé jinü osobu za kommissaře na
|
|---|
| [16] |
Hory Gutny, totiž urozeného Viléma Šťastného z Waldšteina na Rychnburce v. n.
|
|---|
| [17] |
m., jmenovati a voliti rácili, kterémuž o to psáti, a aby ten pondělí před sv. Jakubem
|
|---|
| [18] |
[23. čce] příštím na Horách Gutnách najíti jse dal, poroučeti ráčieme. Protož vědúc
|
|---|
| [19] |
ty o tom, neobmeškávejž ty jemu toho psaní našeho poslati, jináč nečiníc. Dán na
|
|---|
| [20] |
hradě Pražském v pondělí po rozeslání apoštoluov Božích léta oc XXXVII.
|
|---|
| [21] |
Místodržitelský archiv, Missiven 1536—8. 16. Band, pag. 151.
|
|---|
| [22] |
|
|---|
| [23] |
Král Ferdinand Janovi z Pernšteina, aby deserci lidu válečného, jím do Uher vypraveného,
|
|---|
| [24] |
nahradil tím, že je bude o dva měsíce déle v poli vydržovati. — Na hradě Pražském 1537,
|
|---|
| [25] |
|
|---|
| [26] |
(Janovi z Pernšteina.) Urozený věrný náš milý! Jakož jsme před tím psaním
|
|---|
| [27] |
naším oznámiti ráčili, že by z těch pěti set pěších, kteréž jsi k potřebě naší za šest
|
|---|
| [28] |
měsícuov do Uher vypravil, okolo puol druhého sta a pěti pryč ušlo, a k tomu také
|
|---|
| [29] |
že by mezi jízdnými tvými sotva šedesáte koní dobře osazených býti jmělo, což
|
|---|
| [30] |
v pravdě tak jse nám píše: i poněvadž znáti muožeš, že tu nemálo nám sešlo na
|
|---|
| [31] |
tej summě, kterúží jsme zúplna zapsati róćili, protož tebe milostivě žádati ráčieme,
|
|---|
| [32] |
že na to místo těch ušlých pěších i také jízdných, kterýchž se nedostává, po vyjití
|
|---|
| [33] |
těch šesti měsícuov ještě za dva měsíce ten lid jízdný i pěší držeti a jim službu
|
|---|
| [34] |
platiti budeš; a což vejše summy na ty dva měsíce přes ten počet pěších a jízdných,
|
|---|
| [35] |
kterýchž jse nedostává, vydáš, ráčiemef tu summu peněz k prvnějším summám při-
|
|---|
| [36] |
psati a přiraziti, i.napotom milostí naší královsků nahrazovati. Jakż pak té nepo-
|
|---|
| [37] |
chybné naděje do tebe býti ráčieme, znajíc pilnú potřebu naši býti, že jse tak za-
|
|---|
