[1] |
516 C. XXV. Listiny pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
|
---|
[2] |
zavírá, aby oni měšťané Třebíčští i předměšťané i podruzi jejich, též městečka i vsi
|
---|
[3] |
přináležité k opatství Třebíckému a k probošství Měřínskému statky své mohli svo-
|
---|
[4] |
bodně poroučeti aneb dávati za zdravého života neb na smrtedlné posteli, komuž by
|
---|
[5] |
se jim zdálo aneb líbilo; ale však že v témž listu něco se nám i jim popuštěné vidí
|
---|
[6] |
bejti, a zvláště při artykuli tomto: jestliže by pak pán Buoh na koho smrt dopustiti
|
---|
[7] |
ráčil, takže by poručenství neučině umřel, na koho by takový statek spadnouti neb
|
---|
[8] |
|
---|
[9] |
A protož my uznávajíce v tom jejich žádost slušnou, i také že skrze takový
|
---|
[10] |
nedostatek soudové mnozí a různice by pocházeti mohli, takto jim to napravujem,
|
---|
[11] |
chtíce tomu konečně, aby se oni při tom tak chovali i na potomní a budoucí časy řídili.
|
---|
[12] |
Item nejprvé, aby mohl každý z obyvateluov Třebíckých v městě i na před-
|
---|
[13] |
městích, též i v městečkách, ve vsech k témuž opatství neb Měřínskému probožství
|
---|
[14] |
náležejících o svém statku zříditi a kšaftovati za zdravého života neb na smrtedlné
|
---|
[15] |
posteli dáti aneb porućiti, komuž by mu se zdálo a líbilo, přivolajíc k sobě na svě-
|
---|
[16] |
domí purkmistra a z konšeluov dva; a pakliby purkmistr, majíc potřebu jini pil-
|
---|
[17] |
nější, osobů svou přitom bejti nemohl, tehda jiného na svém místě a s ním jiná dva
|
---|
[18] |
přísežná vyslati má; též v městečkách a ve vsech nemohli-li by bejti přísežní tři, ale
|
---|
[19] |
jeden as nimi dva člověky hodnověrná, by pak i přísežní nebyli; a to poručenství
|
---|
[20] |
aby se před nimi dálo; a takové poručenství chceme, aby přede všemi právy stálé
|
---|
[21] |
bylo podle obdarování našeho.
|
---|
[22] |
Item, jestliže by pak koho z obyvatelův města Třebíče neb městeček i tudíž
|
---|
[23] |
vsí k tomu panství náležejících pán Buoh smrti neuchoval, a že by bez dédicuov z to-
|
---|
[24] |
hoto světa zšel a poručenství neučinil o statku svém tak, jakž svrchu psáno, a man-
|
---|
[25] |
želka po něm zuostala, ten statek jeho aby na ni připadl; a pakli by bez manželky
|
---|
[26] |
a bez dědicuov umřel, tehdy takový statek má spadnouti na přátely vlastní toho
|
---|
[27] |
umrlého, totiž na bratry a sestry, a pakli by těch nebylo, tehdy na jejich děti, kteříž
|
---|
[28] |
by byli od nich řádně pošli, ten statek příď; a pakli by ani těch přátel nebylo,
|
---|
[29] |
totiž bratrů, sestr neb dětí bratrových ani sestřiných, a že by ten umrlý měl otce
|
---|
[30] |
neb mater, tehda ten statek na otce jeho neb mateř připadnouti má; a jestliže by
|
---|
[31] |
pak ani otce ani mateře nebylo, a byl-li by živ děd neb babka jeho, takový statek
|
---|
[32] |
na děda i babku se zase navrat.
|
---|
[33] |
Item, jestliže by pak takových přátel jiz svrchupsanych zdülu i zhüru po-
|
---|
[34] |
stupných počítajíc do třetího kolena se nenacházelo, tehdy purkmistr a rada města
|
---|
[35] |
Třebíče v městě, na předměstích okolo něho a jinde v městečkách a ve vsech často
|
---|
[36] |
jmenovaného opatství a probožství přísežný takový statek opatřiti mají, a polovici
|
---|
[37] |
toho statku na záduší, na obec, na chudé neb na opravy cest obrátiti, a druhů po-
|
---|
[38] |
lovici na přátely další dolů stupující až do pátého kolena aneb zhůru na pobočné,
|
---|
[39] |
jako na bratra dědova neb sestru, potom na bratra neb sestru pradédovu rozdéliti
|
---|