EN | ES |

Facsimile Lines

1094


< Page >

[1]
z roku 1544. 479

[2]
pro ten nedostatek že[... ] těch učiteluo rektora a kantora držeti, a od lidí Ze se
[3]
jim [...] činí, že míti nemohou; při tom nás snažnou pokorou [pro]síce, abychom
[4]
v tom na , na dítky i na ten nedostatek jich vzhled[...] v tom milostivě, aby
[5]
takovejmi učiteli hodnejmi a stálejmi [. . .] bejti a je mívati mohli, opatříti ráčili.

[6]
Kdez my [aby do]brotivost panovini našeho netoliko za věku panování nynějšího
[7]
[nez i budou]ené z vdééností i od jich potomkuo obyvateluo mésta našeho [.. .] připomínána
[8]
byla, ne z povinnosti, ale z lásky své zhledše na to [. . .], a kdyZ n[ebu]dou pfi škole
[9]
učiteluo hodnejch a stálejch míti, že se k učení ani k mravuom dobrým vésti nemohou,
[10]
a také při služebnostech kostelních v spívání že nedostatek bývá, a uvažujíce to, že
[11]
oni nemohou postačiti, aby takové služebníky stálé mohli mívati: a protož, aby tím
[12]
hodnější a stálejší takové učitele mohli mívati, kteříž by dítky jich tím pilněji učili
[13]
a k dobrým mravuom vedli, též také při službách božích neobmeškávali, povolili
[14]
sme a povolujem z zámku našeho Tovačova nyní i na časy budoucí, aby žákóm do
[15]
školy jich Tovačovské na dvě osobě prebenda dávána byla, chléb, pivo a jiné krmě,
[16]
to opatrovati, aby takové služebníky, totiž rektora a kantora hodné mívali, kteříž by
[17]
se řádně chovali a při dítkách i služebnostech kostelních dosti činili. Tomu na svědomí
[18]
pro lepší jistotu a zdržení toho pečeť naši vlastní s jistým naším vědomím a vuolí
[19]
k tomuto listu přivěsiti sme rozkázali. Jenž jest dán a psán na zámku našem Pro-
[20]
stějově v neděli den svatého Bartoloměje léta od narození Syna božího tisícího pěti-
[21]
stého čtyřidcátého čtvrtého počítajíc.

[22]
Závorkami hranatými opatřená místa jsou v püv. opise vydrolena. Archiv musea Františkova
[23]
v Brně. Privil. Tovaé. f. 1. b. a f. 9.

[24]
486. Jan z Pernsteina srovnává se s obcí Nového Města Hradiště nad Metují o dvě
[25]
role k dvoru Novoměstskému příslušející, aby jich po libosti své užívali, odvádějíce mu z nich
[26]
roční plat jako dosavad. Na Pardubicích v pátek po uarození panny Marie [12. září] 1544.
[27]
(Orig. v arch. měst. Nového Města nad Metují.)

[28]
487.

[29]
Jan z Pernšteina prodává Bernartovi Žehušickému z Nestajova Ryzmburk, Červenou Horu,
[30]
Litoboř, Ratibořice, Skály, Adršpach, Střmen s jinými městečky a vesnicemi. 1544, 11. října.

[31]
Jan z Pernšteina na Helfenšteině přiznal se před úředníky Pražskými, že
[32]
dědictví své Rysumburk, Červená Hora, zámky pusté a dvory kmecí poplužní s po-
[33]
pluzím vysazeny v plat, Litobor a Ratibořice tvrze pusté a dvory poplužní pusté
[34]
s poplužím vysazený též v plat, Žernoví, Červená Hora, městečka, domy, krčmy
[35]
a dvory kmecí s platem, Všelib, Ratibořice, Litoboř, Heřmaničky, Světlou, Vísku,
[36]
Volešnici, Řešetovu Lhotu, Stolín, Chlistov, Hořičky, Lhotu a Křižanov, vesnice celé
[37]
a dvory kmecí s platem, s dědinami ornými i neornými, lukami, lesy, potoky, rybníky,


Text viewFacsimile