| [1] |
474 C. XXV. Listiny pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
|
|---|
| [2] |
jeho předce se učiti řemeslu našemu, tu má rod svuoj dobrími lidmi prokázati;
|
|---|
| [3] |
a potom uznajíc mistři; že by byl hoden řemesla našeho učiti se, a ten mistr má
|
|---|
| [4] |
povolati přátel učedlníkových, i povinen jest s nimi do cechu jíti, tu tehdy podle vuole
|
|---|
| [5] |
své a možnosti učedlníkovy tu se smluviti, aby méné dvou let nebyl učen žádnej;
|
|---|
| [6] |
po té smlouvě jest povinen učedlník hned mistru svému v cechu uručiti předkem za
|
|---|
| [7] |
věrnost, potom za zbytí, a to pod základem dvou kop grošuo; od zapsání smlouvy
|
|---|
| [8] |
té povinen jest učedlník dáti dva funty vosku do cechu, a to hned.
|
|---|
| [9] |
Item, při frejunku dílo od cechmistruo aby ohledováno bylo, aby dílo hodné
|
|---|
| [10] |
bylo. Pakli by se dílo u koho nehodné našlo, to bez milosti aby pobráno bylo a zase
|
|---|
| [11] |
nevráceno, aZ by dal pokuty V gr. alb. od zvířecího a od beraního II gr. bílá.
|
|---|
| [12] |
Item, z nás mistruo domácích kterýžkolivěk při prodávání postižen by byl,
|
|---|
| [13] |
že by dílo přespolního mistra aneb odkudžkolivěk kupce zavěše na svuoj šrák pro-
|
|---|
| [14] |
dával, ten mistr má dáti pokuty X gr. bílých a pánóm starším od místa má dáti.
|
|---|
| [15] |
Též z mistruo našich při jarmarku prodávajíc, dopustil-li by tovaryši při sobě prodá-
|
|---|
| [16] |
vati dílo, kteréž by překoupil aneb k své ruce udělal a skrze to mezi mistry v dobrém
|
|---|
| [17] |
pořádku ruoznice dělal, v tom souce postižen pod pokutou pobráním tomu tovaryši,
|
|---|
| [18] |
a ten mistr aby položil pokuty VIII gr. bílých.
|
|---|
| [19] |
Item, jestli by se u koho při jarmarku kožíchy aneb bieryty neb cožkoli pod-
|
|---|
| [20] |
šívaného suknem aneb čímkoli našlo, že by na svuoj šrák zavěše prodával, to aby
|
|---|
| [21] |
jemu pobráno bylo a nevráceno, pokudž by mistři toho díla pobraného před se ne-
|
|---|
| [22] |
vzali a pokuty spravedlivé tomu nenalezli.
|
|---|
| [23] |
Item, při jarmarku aby žádnej svobody díla našeho neměl prodávati na ruozno,
|
|---|
| [24] |
tak jak my obyčej máme, poněvadž není řemeslu našemu řádně vyučen, pod pokutou
|
|---|
| [25] |
pobrání, než podle svobodného frejunku kupecky vcele plnú svobodu prodati aneb
|
|---|
| [26] |
|
|---|
| [27] |
Item, kdož by koli krom jarmarkuov dílo, kterézkoliv v řemesle našem
|
|---|
| [28] |
udělajíc se menuje, k nám přivezl, ten nemá svobody toho díla jakéhožkoli v ře-
|
|---|
| [29] |
mesle našem menovaného na ruozno prodávati, ani skrze židy po domích rozsílati
|
|---|
| [30] |
během židovským; ten a takový při tom sa postižen, má býti trestán pokutou po-
|
|---|
| [31] |
bráním, a zase nevráceno býti, pokudž by pokuty nedal XV gr. bílejch. Nez kdo by
|
|---|
| [32] |
během kupeckým chtěl na spoleh komužkoli prodati nebo profrejmarčiti, ten toho plnou
|
|---|
| [33] |
svobodu má; a ten, kdožkoli tu koupi kupecky neb frejmarkem smluví, ten také nemá
|
|---|
| [34] |
svobody míti prodávati po ruozno, kromě kožišníkuo domácích, pod pokutou svrchu
|
|---|
| [35] |
psanou; jediné jakž vcele koupil, tak aby vcele, komužkoli chce, plnou svobodu
|
|---|
| [36] |
|
|---|
| [37] |
Item, koupě k našemu řemeslu jestliže by sem jaká krom jarmarku přivezena
|
|---|
| [38] |
byla, ta žádnému přespolnímu aby prodávána nebyla, krom domácímu; a jestliže by
|
|---|
| [39] |
který chtěl koupiti, leč bychom se o takovou koupi na cech kupujíc s tím, číž jest,
|
|---|
