| [1] |
|
|---|
| [2] |
a pilné služby, kteréž nám činil a činiti nepřestává, vajplatu na vsi Chrticích v krá-
|
|---|
| [3] |
lovstvie našem Českém ležící, kteréž nyní slovutný Hynek, Vojtéch a Sejfryd bratří
|
|---|
| [4] |
Vopréalové v zástavě drží až do vuole naší královské, dáti ráčili a tímto listem
|
|---|
| [5] |
s dobrým rozmyslem, naším jistým vědomím, s radú věrných našich milých, mocí
|
|---|
| [6] |
královskü v Čechách dáváme, tak aby on Jan z Pernšteina mohl držitele již dotčené
|
|---|
| [7] |
vsi se vším jejím příslušenstvím, když by se jemu kolivěk zdálo a líbilo, k vajplatě
|
|---|
| [8] |
v ta místa, kdež náleží, před se vziti a obeslati; a jestliže by držitelé tej vsi jaků
|
|---|
| [9] |
sumu na tom zapsanü spravedlivé jméli, poloze jim za vajplatu nadepsané vsi s jejím
|
|---|
| [10] |
příslušenstvím sumu zápisnü vcele a úplné, kterúžto sumu oni prijmüce od ného
|
|---|
| [11] |
budú jemu nadepsanú ves hned beze všeho odporu se vším příslušenstvím a tak, jak
|
|---|
| [12] |
jst ji sami drzeli a uzievali, nic nevyminujice, povinni postipiti; kteréito vsi když
|
|---|
| [13] |
on Jan z Pernsteina v moc svi dosáhne, bude moci i s dědici svými držeti a użievati
|
|---|
| [14] |
|
|---|
| [15] |
Avšak sobě toto při tom pozuostavovati ráčieme: když bychom my jakožto
|
|---|
| [16] |
král Český aneb dědicové a budúcí králové Čeští toho koli požádali, tu ves zase od
|
|---|
| [17] |
něho aneb dědicuov a budúcích jeho (dadúc jim puol léta napřed věděti) vyplatiti
|
|---|
| [18] |
chtěli, že to budem moci učiniti, položíc jim sumu, [kterou] nynějším držitelóm té
|
|---|
| [19] |
vsi za vajplatu dali, budou povinni ném, dédicuom a budûcim kréluom Ceskÿm bez
|
|---|
| [20] |
všelijakého zmatku a otpornosti, vezmÜüc sumu svou, tej vsi se vším k ní příslušenstvím,
|
|---|
| [21] |
nic sobě tu nepozuostavujíc, postüpiti. Také jestliže by se jaké hory neb kovové na
|
|---|
| [22] |
nadepsané vsi gruntech z daru pána Boha všemohúcího zjevili, ty a což k horám
|
|---|
| [23] |
náleží, sobě, dědicóm a budúcím našim, králuom Českým, též k vlastnímu našemu
|
|---|
| [24] |
užitku vymíňovati a pozuostavovati ráčieme.
|
|---|
| [25] |
A ktožby tento list jměl neb jmíti bude s svrchupsaného Jana z Pernšteina,
|
|---|
| [26] |
dédicuov a budücích jeho dobrü vuolí a svobodnú, chcme, aby tomu příslušelo plné
|
|---|
| [27] |
právo ke všem věcem svrchupsaným, jakožto jim samým. Tomu na svědomie pečet
|
|---|
| [28] |
naši královskú k listu tomuto přivěsiti sme rozkázali. Dán na hradě našem Pražském
|
|---|
| [29] |
v středu den sv. Mikuláše léta božieho tisícého pětistého čtyřitcátého druhého
|
|---|
| [30] |
a království našich Římského 12. a jiných 16.
|
|---|
| [31] |
Arch. míst. král. Česk. Verschreibungen 1528—1542, sv. 5., pag. 621.
|
|---|
| [32] |
466. Král Ferdinand dává Janovi z Pernšteina výplatu na zámku Novém Hradu
|
|---|
| [33] |
v markrabství Moravském, kterýž Jaroslav Černohorský z Boskovic drží v zástavě. — Na
|
|---|
| [34] |
hradě Pražském v středu den sv. Mikuláše (6. pros.) 1542. (Arch. míst. kr. Česk., Verschrei-
|
|---|
| [35] |
bungen 1528—42 díl V. pag. 622.)
|
|---|
| [36] |
467. Václav Žampach z Potnšteina pohání Jana z Pernšteina, aby postavil poddané
|
|---|
| [37] |
své Jiříka Křečka, Prokopa řezníka, Jana Kavku koláře a Jana Straku ševce k svědomí
|
|---|
| [38] |
proti Janovi Knoblochovi z Warnstorfu. — Půhon vložen 1543 v úterý po sv. Vincenci [23.
|
|---|
| [39] |
ledna]. (D. Z. m. I. V. 23.)
|
|---|
| [40] |
Archiv Český XX. 59
|
|---|
