| [1] |
438 C. XXV. Listiny pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
|
|---|
| [2] |
obráceno bejvá, též také obdarování a listy odoumrtní že sobě každej k svému
|
|---|
| [3] |
rozumu potahuje: a protož chtíc tomu, aby poručenství se pořádná dála, a obdaro-
|
|---|
| [4] |
vání a listu našemu odoumrtnímu a jinejm artykuluom v něm položenejm aby každý
|
|---|
| [5] |
srozuměti mohl, všecka předešlá obdarování nad oumrti [sic], kteréž od předkuov
|
|---|
| [6] |
našich, pánuo a držiteluov Přerovskejch, mají, kazíme a mocně v nive¢ obracujem
|
|---|
| [7] |
tímto obdarováním naším; než nač jiného ti listové a obdarování mimo odoumrti se
|
|---|
| [8] |
vztahují, tomu chcem, aby v své mocnosti ve všech punktech, artykulích zuostali,
|
|---|
| [9] |
kromě toho jediného artykule, což se odoumrti dotejče. Než při odoumrtech chceme
|
|---|
| [10] |
tomu, aby všickni obyvatelé Horního i Dolního města Přerova i jiní k nim náležící
|
|---|
| [11] |
tímto obdarováním naším se řídili, spravovali; podle něho se zachovali ve všech
|
|---|
| [12] |
artykulích, tak jakž slovo od slova napsáno jest v tomto listu našem. Než toto se
|
|---|
| [13] |
znamenitě vyměňuje: jestliže by která podle poručenství byla před tímto listem
|
|---|
| [14] |
a obdarováním naším, ta aby podle předešlých obdarování a listů staršími Pře-
|
|---|
| [15] |
rovskými rozvážena a zachována byla, tak jakž jest toho předešle obyčej byl.
|
|---|
| [16] |
Item, nejprvé aby mohl každý z obyvateluov Přerovských v městě i na
|
|---|
| [17] |
předměstích o svém statku zříditi za zdravého života nebo na smrtedlné posteli
|
|---|
| [18] |
a porućiti, komuż by se jemu zdálo a líbilo, přivolajíc k sobě dva purgmistry
|
|---|
| [19] |
a z konšeluov dva, a pakliby purgmistři oba bejti nemohli, ale jeden aby vždy přišel
|
|---|
| [20] |
se třmi konšely, a to poručenství aby se před nimi stalo; a takové poručenství
|
|---|
| [21] |
chceme, aby přede všemi právy stálé bylo podle obdarování našeho.
|
|---|
| [22] |
Item, jestliže by pak koho z obyvateluo města Přerova i předměstí Přerov-
|
|---|
| [23] |
ských pán Buoh smrti neuchoval, že by bez dědicuo s toho světa sšel, a poručenství
|
|---|
| [24] |
by a zřízení o svém statku neučinil, tak jakž se svrchu píše: tehdy takový statek
|
|---|
| [25] |
má spadnouti na přátely vlastní toho umrlého, točiž na bratry, na sestry, a pakli
|
|---|
| [26] |
by těch nebylo, tehdy na jejich děti, kteříž by byli řádně od nich pošli, ten statek
|
|---|
| [27] |
|
|---|
| [28] |
Item, jestliže by pak takových přátel nebylo, točiž bratrů, sestr neb dětí od
|
|---|
| [29] |
nich řádně pošlejch, tehdy rada, kteráž na ten čas v Přerově bude, ten statek
|
|---|
| [30] |
opatřití mají, a polovici toho statku na kostely, na špitále, na záduší s radou naší
|
|---|
| [31] |
neb budoucích potomkuov našich, pánuov Přerovských, obrátiti mají, a druhou polovici
|
|---|
| [32] |
mezi přátely nejbližší rozděliti také mají s radou naší, kdež by se jim zdálo.
|
|---|
| [33] |
A pakliby se i takovejch přátel žádnejch nenašlo, tehdy ta druhá polovice při obci
|
|---|
| [34] |
Přerovské, chceme, aby zuostala.
|
|---|
| [35] |
Item, také sou nás prosili obyvatelé svrchupsani, abychom jim svolení jejich
|
|---|
| [36] |
potvrdili v tom, když by některej syna ženil aneb dceru vdával, aby se mezi nimi
|
|---|
| [37] |
smlouvy svadební dokonalé dály.
|
|---|
| [38] |
A my, znajíce jich potřebnou žádost a k jich prosbśm souce naklonóni, tak
|
|---|
| [39] |
sme učinili a jim toho potvrdili, jako pán jejich dědičnej, a tímto listem potvrzujem
|
|---|
