| [1] |
410 C. XXV. Listiny pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
|
|---|
| [2] |
staveno jest a zápis JMKské nadepsaný mně na to vydaný všecky věci v sobě za-
|
|---|
| [3] |
vírá a ukazuje, zachovati chci; téz i dédice a budücí své v to zavazuji, Ze tomu
|
|---|
| [4] |
všemu povinní budú dosti učiniti. Tomu na svědomí a pro lepší jistotu pečeť svou
|
|---|
| [5] |
vlastní a přirozenú dal jsem přitisknúti k tomuto listu a reversu mému dobrovolně
|
|---|
| [6] |
a vědomě. Jenž jest dán léta od narození Syna bozieho tisícieho pétistého tritcátého
|
|---|
| [7] |
sedmého v sobotu den svatého Jiljí.
|
|---|
| [8] |
L. S. bez podpisu. — Orig. pap. místodrž. arch. v Praze č. 948.
|
|---|
| [9] |
|
|---|
| [10] |
Král Ferdinand Janovi z Pernšteina k zástavní summě, v níž drží Kladsko, připisuje 140 [T
|
|---|
| [11] |
č., jež byl za krále zaplatil Petrovi Kekulovi ze Stradonic. -— Na hradě Pražském 1537,
|
|---|
| [12] |
|
|---|
| [13] |
(Král JMt ráčil panu Janovi z Pernštaina oc pfipsati na hrabství Kladském
|
|---|
| [14] |
sto à XL [P gr. éeskych, v kterych jest JMtKskü u Petra Kekuly zastoupil.)
|
|---|
| [15] |
My Ferdinand oc. Oznamujem tímto listem všem, jakož jsme slovutnému Petrovi
|
|---|
| [16] |
Kekulovi z Stradonic, vérnému našemu milému, summu sto a čtyřitceti kop
|
|---|
| [17] |
grošuov českých jistiny i s úroky za Ople z Fictum dlužní býti ráčili, žádali
|
|---|
| [18] |
jsme urozeného Jana z Pernštaina na Helfenšteině, věrného našeho milého, aby on
|
|---|
| [19] |
jemu Petrovi Kekulovi tu summu sto čtyřitceti kop grošuov českých za nás dal
|
|---|
| [20] |
a zaplatil, a tu že my jemu na hrabství našem Kladském, kteréhož on nyní v držení
|
|---|
| [21] |
jest, ujistiti a zapsati ráéíme. Kdež pak týž Jan z Pernštaina na žádost naši krá-
|
|---|
| [22] |
lovskû v tom se jest povolné najíti dal a jemu Petrovi Kekulovi nadepsanému tu
|
|---|
| [23] |
summu sto XL kop grošuov česk. za nás jest dal a zaplatil: protož s dobrým roz-
|
|---|
| [24] |
myslem, naším jistým vědomiem, mocí královsků v Čechách nadepsanému Janovi
|
|---|
| [25] |
z Pernštaina a dědicům i budúcím jeho těch sto čtyřitceti kop grošuov českých
|
|---|
| [26] |
k první summě, kterúž na témž hrabství od nás sobě zapsanú mají, na již jmeno-
|
|---|
| [27] |
vaným hrabství s jeho vším příslušenstvím přirazili jsme a připsali, a tímto listem
|
|---|
| [28] |
naším přiražujem a připisujem, tak že my, dědicové a potomci naši při času vajplaty,
|
|---|
| [29] |
když by k tomu přišlo, tu summu sto étyfitceti kop gro$uov českých s první summú,
|
|---|
| [30] |
kterüZ na témž hrabství mají, dáti a zaplatiti máme a povinni budem; a jináče
|
|---|
| [31] |
toho hrabství on Jan z Pernštaina, dědicové a budúcí jeho postupovati povinni ne-
|
|---|
| [32] |
budú. Tomu na svědomí sekret náš královský jsme k listu tomuto přivěsiti rozkázali.
|
|---|
| [33] |
Dán na hradě Pražském v outerý po svatém Jiljí léta od narození Syna božieho
|
|---|
| [34] |
tisícího pětistého třitcátého sedmého a královstvie našich Římského sedmého a jiných
|
|---|
| [35] |
|
|---|
| [36] |
Arch. místodrž. král. Česk. Verschreibungen, 1528—1549, sv. 5, pag. 390.
|
|---|
| [37] |
367. Barbora z Olomouce, pozůstalá vdova po vládyce Mikulášovi z Bystřice, ozna-
|
|---|
| [38] |
muje, že jakož muž její prodal ves Certoryje za 1000 zl. na zlaté pro dobro a potřebu svou
|
|---|
