| [1] |
|
|---|
| [2] |
a narčení viniti a toho, jako nevinný, na schválení naše, rad našich se spraviti
|
|---|
| [3] |
a očistiti; při tom to dokládajíc, ačkoli pro nestání vaše a {аКоуй výmluvu vaši za
|
|---|
| [4] |
právo stané podle próva dvoru našeho prositi mohl, ale že von není žádostiv tim
|
|---|
| [5] |
zpuosobem, totiž právem staným, s vámi o to konce bráti, než že jest toho žádo-
|
|---|
| [6] |
stiv, abyšte vy osobně před námi a radami našimi se postavíc, při přítomnosti jeho,
|
|---|
| [7] |
to, čímž ste jeho dotknüti a narknáti směli, vedli a za pravé činili, a on to slyse
|
|---|
| [8] |
tomu odpírati a to na schválení naše a rad našich s sebe svésti a naším spravedli-
|
|---|
| [9] |
vým rozsudkem očistěn býti mokl; prosíce nás se vší pokorü ještě s vámi a těmi,
|
|---|
| [10] |
|
|---|
| [11] |
kteříž v'tom podle vás stáli, za rok položení. Kdež my s radami našimi uznavše
|
|---|
| [12] |
jeho slušné podávání a spravedlivů prosbu, vám a těm všem osobám, ktefíz jsü
|
|---|
| [13] |
v Brně podle vás stáli a takovými slovy jeho ste dotknúti a nařknúti směli, ještě
|
|---|
| [14] |
rok před osobu naši královsků ten den po panně Marii, jenž slove Hromic, kdežkoli
|
|---|
| [15] |
na ten čas býti ráčíme, pokládáme, přikazujíce, abyšte se všickni na ten den před
|
|---|
| [16] |
námi postavili a témuž Vilémovi Kunovi z takového dotčení a narčení právi byli.
|
|---|
| [17] |
Však jestli žeby kteří z vás neb těch osob před námi postaviti se nemohli, k tomu
|
|---|
| [18] |
povolení naše dávati ráčíme, abyšte osoby z sebe vyberúc a je listy pod pečetmi
|
|---|
| [19] |
svými v tej při k odpovídání a k spravedlivému rozsudku zmocnice, k tomu roku
|
|---|
| [20] |
vyslali, abychom my s radami našimi, slyšíce vás obě straně, mezi vámi naším spra-
|
|---|
| [21] |
vedlivým rozsudkem o to místní konec učiniti mohli. Také vám porúčeti a přikazo-
|
|---|
| [22] |
vati ráčíme, abyšte tohoto psaní našeho těm všem, kteří sú podle vás v Brně stáli
|
|---|
| [23] |
a ku spisování tej cedule povolovali, kterých von Vilím Kuna všech nám jmenovati
|
|---|
| [24] |
a oznámiti neuměl, a nám pro nevědomost každému osobně o to psáti za slušné
|
|---|
| [25] |
a potřebné se nezdálo, oznámiti neobmeškávali, aby voni védüce jisté poručení
|
|---|
| [26] |
a vuoli naši v tom tak, jakž vám psáti ráčíme, se zachovali, toho i s vámi nikoli jinak
|
|---|
| [27] |
nečiníc. Dán na hradě Pražském v sobotu před svatým Tomášem boZiem leta oc
|
|---|
| [28] |
|
|---|
| [29] |
Archiv místodrž. král. Českého. Missiven 1533 u. 34, 11 Band pag. 135.
|
|---|
| [30] |
|
|---|
| [31] |
Král Ferdinand Janovi z Pernšteina a jiným velice důrazně nařizuje, aby konečně opověděli
|
|---|
| [32] |
Kafunkovi nepřátelství. — Na hradě Pražském 1533, 24. prosince.
|
|---|
| [33] |
(Janovi z Lippého sc, Janovi z Pernšteina, Dobešovi z Bozkovic, Vilémovi
|
|---|
| [34] |
z Vickova, Zdenkovi z Svabenic, Vilémovi z Vrchlabie, Jindřichovi Březnickému,
|
|---|
| [35] |
všem spolu neb jednomu z nich.)
|
|---|
| [36] |
Urozeni, statećni, slovutni v. n. m. Jakož sme nejednû vám psáti i přísně
|
|---|
| [37] |
porouceti racili, abyste podle piedeslé odpovědi naší v Vídni vám dané, jakž land-
|
|---|
| [38] |
fryd ukazuje a po všecky časy v markr. Moravském se tak zachovávalo, podle nás,
|
|---|
| [39] |
|
|---|
| [40] |
pána svého a najvyššího landfrydníka, Zikmunda Kafunka za nepřítele sobě vzali,
|
|---|
