| [1] |
376 C. XXV. Listiny pánův Jama a Vojtěcha z Pernšteina
|
|---|
| [2] |
Tu pání Jich Mt a vládyky na plném soudu zemském, slyšíc strany a jich s obou
|
|---|
| [3] |
stran přelíčení, dsky trhův, zápisův, nápadův a nálezův, smlouvu, zřízení zemské
|
|---|
| [4] |
a svědomí, toho všeho s pilností pováživše, nalezli, a Adam z Šternberka na Zelené
|
|---|
| [5] |
Hoře, Hendrych z Švamberka na Bechyni z pánův a Vilém Kamejtský ze Lstiboře
|
|---|
| [6] |
na Kamejku z vládyk, panský a vládycký potaz vynesli:
|
|---|
| [7] |
Poněvadž jest se to z zápisu někdy Petra Adrspacha z Dubé dostatečně našlo
|
|---|
| [8] |
a vyrozumělo, že týž Petr někdy Elišce z Smiřic, manželce své, dává a odkazuje
|
|---|
| [9] |
statek svůj, totiž Rysumburk hrad, dvůr poplužní s poplužím, Úpici městečko, domy,
|
|---|
| [10] |
krčmy a dvory kmecí s platy v Žernoví, v Červené Hoře, Kostelci městečka,
|
|---|
| [11] |
domy, krčmy a dvory kmecí s platy a jiné vesnice všecky k témuž zboží příslušející,
|
|---|
| [12] |
a to po smrti své teprv a prvé nic, do stavu jejího vdáním změnění, a to se do-
|
|---|
| [13] |
statečně provedlo, že ona Eliška z Smiřic prvé jest umřela nežli on Petr Adrspach
|
|---|
| [14] |
manžel její; i také to jest se vyhledalo, že on Petr Adrspacb takového dědictví svého
|
|---|
| [15] |
v jisté sumě peněz někdy Zdeňkovi Lvovi z Rožmitála a Janovi Krušinovi za živnosti
|
|---|
| [16] |
své a po smrti její Elišky z Smiřic, manželky své, dědicky, nic sobě ani dědicům
|
|---|
| [17] |
svým tudíž dále nepozůstavujíce, jest postoupil, a týž Zdeněk ty dědiny zase jest
|
|---|
| [18] |
Janovi z Pernšteina dědicky prodal, a tak tudy po též Elišce z Smiřic, poněvadž jest
|
|---|
| [19] |
prvé umřela než on Petr Adrspach manžel její, a toho nápadu nedočkala, nic jest
|
|---|
| [20] |
na též bratří, totiž Hynka a Jana, nepřipadlo. Z těch příčin JMti to uvázání s komor-
|
|---|
| [21] |
níkem, kteréž sou oni Hynek a Jan bratří Adrspachové i na místě bratří svých let
|
|---|
| [22] |
nemajících v dědiny jeho Jana z Pernšteina v témž uvázání jmenované učinili, zdvi-
|
|---|
| [23] |
hati ráčí, takže jim bratřím Adrspachům podle takového uvázání on Jan z Pernšteina
|
|---|
| [24] |
toho statku postoupiti povinen není. Dal památný. Stalo se uts.
|
|---|
| [25] |
Desky Karlšteinské I. K. IX. v arch. z. kr. Č.
|
|---|
| [26] |
309. 1534, 8. dubna. K žádosti Jana z Pernšteina udělil král Ferdinand obyvatelům
|
|---|
| [27] |
města Pardubic, poněvadž od králův Českých pečeť danou mají k pečetění voskem červeným
|
|---|
| [28] |
a od starodávna takové pečeti v užívání byli, aby pečetili voskem červeným. K žádosti téhož
|
|---|
| [29] |
pána dáno tože právo městům Mezeříčí a Těšínu ve Slezsku králem Ferdinandem dne 22. čer-
|
|---|
| [30] |
'vence 1539. (Op. novéj. sb. priv. měst. v arch. zemsk. v Praze. — Památ. arch. XII. str. 466.)
|
|---|
| [31] |
310.
|
|---|
| [32] |
Król Ferdinand Janovi z Pernšteina k summě, v níž drží v zástavě městečko Kojetín, při-
|
|---|
| [33] |
pisuje 12.000 zl. rynsk. — 1534, 18. května.
|
|---|
| [34] |
(Král JMt ráčil tuto panu Janovi z Pernšteina na městečku Kojetíně v mar-
|
|---|
| [35] |
krabství Moravském ležícím k prvním sumám ještě dvanácte tisíc zlatých rénských
|
|---|
| [36] |
piipsati a. pfiraziti.) My Ferdinand oc. Oznamujem timto listem všem, jakož jsme
|
|---|
| [37] |
urozenému Ondřejovi Ungnadovi z Sunneku, štáblmistru vérnému nasemu milému,
|
|---|
| [38] |
dlužní dluhů spravedlivého dvanácte tisíc zlatých rénských, zlatý po patnácti ry-
|
|---|
