EN | ES |

Facsimile Lines

1094


< Page >

[1]
332 C. XXV. Listiny pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina

[2]
stoupili pred nás lidé naši, rychtář a konšelé i všecka obec ze vsi naší Čelčic, věrní
[3]
naši milí, předkládajíc nám obtížnost v živnostech svých, že by pastev málo měli,
[4]
snażnou a pokornou prosbou nás žádajíce, abychom je v tom milostivě opatřití ráčili.
[5]
A my vtom uznavše je tak obtížné a chtíc lidi ty ze vsi nahoře psanej radši
[6]
v statcích rozmnožiti, než by hynouti měli, k jich snažné a nepřestávající prosbě
[7]
milostivě jsouce nakloněni, dopřáli sme a tímto listem mocně dopouštíme na Blatech
[8]
našich, počnouc od louk jejich Čelčickejch k loukám Klopotovským nahoru po
[9]
pastviště Hrubeckých, že z nahoře psanej vsi Čelčic lidé naši na těch Blatech, jakž
[10]
se nahoře píše, koně, krávy, svině a jinej všelijaký dobytek pásti a toho místa uží-
[11]
vati, jakž se jim zdá a líbí, svobodně mají. Kdež pak lidé nahoře psaní takové zvláštní
[12]
od nás obdarování majíc k lepším živnostem svým, mají nám a povinni budou za to
[13]
i budoucím pánóm a držitelóm panství Tovačovského na zámek náš Tovačov čtyry
[14]
kopy grošův českých na penězích obecně bernejch, za groš sedm peněz bílých a za
[15]
kopu šedesáte grošuo bílejch, jednou v rok při svatém Martině vydávati. A ten plat
[16]
z toho spravíc, žádnému ztoho nic více činiti povinni nebudou, než svobodně a volně
[17]
na tom místě pásti a jeho, jakž se jim zdáti a líbiti bude, užívati budou moci, bez
[18]
překážky naší i budoucích pánuo a držiteluo panství Tovačovského na budoucí časy.
[19]
Tomu na svědomí a lepší stvrzení, což se v tomto listu píše, pečeť naši vlastní
[20]
s naším jistejm vědomím k tomuto listu jsme přivěsiti rozkázali, jenž jest dán a psán
[21]
na Tovačově v sobotu po svatém Antonínu léta od narození Syna božího patnácti-
[22]
stého dvadcátého sedmého počítajíc.

[23]
Archiv musea Franti$kova v Brné, privil. Tovaé. f. 96 b.

[24]
202. 1527 v lednu. Na odpověď stavů moravských v Olomouci na sněmu shromážděných
[25]
danou poslům krále Ferdinanda a králové Anny v příčině uznání jich za pány přítiskl pečeť
[26]
Jan z Pernšteina, z Boskovic. (Sněmy české I. str. 92 čís. 44.)

[27]
203. V popisu cesty krále Ferdinanda a jeho manželky Anny do Prahy zaznamenáno,
[28]
že dne 1. února 1527 vjížděl do Hory Kutné, a že mezi Čáslaví a Horou před tím přijelo
[29]
mu vstříc devět osob šlechtických, mezi kterými na předním místě jmenován Vojtěch z Perušteina.
[30]
(Sněmy české I. str. 207 č. 155.)

[31]
204. Mikuláš starší z Dobřenic prodává své dědictví v Třesicích, tvrz, dvory, ryb-
[32]
níky oc Vojtěchovi z Pernšteina za 1950 (f gr. praz. 1527 v sobotu před sv. Matějem
[33]
(23. února). (DZ. 6. C. 18.)

[34]
205. Ve zprávě o přijetí a uvítání krále Ferdinanda v Brně a Olomouci zaznamenáno,
[35]
že Vojtěch z Pernšteina i Jan, bratr jeho, jmenováni byli dne 22. dubna 1527 jako komisaři,
[36]
kteříž vedle jiných jednati měli s Olomúckými v příčině některých předložených artikulův.
[37]
(Zpráva něm. v Ms. knih. hrab. Waldst. v Duchcově. Pam. Brn. f. 122. oc.)

[38]
206. Jan z Pernšteina jako smírčí soudce vypovídá mezi radou města Olomouce
[39]
a kramáři i vinaři v příčině obchodu v krámech, šenku vína a nakládání vína do sklepů
[40]
pro vlastní potřebu, a schůzí odbývání bez povolení vrchnosti, jaké schůze pod trestem smrti


Text viewFacsimile