| [1] |
|
|---|
| [2] |
deckém a v rybníku Paním a v rybníku Starém pastvy sme jim pustili a dali; kdy
|
|---|
| [3] |
by se koli ti rybníci sušili, jeden nebo všeci, tehda s Tovačovskými spolu v těch
|
|---|
| [4] |
svrchupsanejch rybnících pásti budou moci bez uplacování svobodně beze vší překážky
|
|---|
| [5] |
nás svrchupsaného Jana z Pernšteina, erbuov i budoucích potomkuov našich, pánův
|
|---|
| [6] |
a držitelův panství Tovačovského. Jakož v té vsi Věrovanech krčmy byly sou, kterýž
|
|---|
| [7] |
sou piva k šenkóm vařívaly, a plat s těch krčem na Tovačov dávali, kdež tíž lidé
|
|---|
| [8] |
naši Věrovanští ty krčmy skoupili sou s vuolí naší, kromě krčem dvou, kteréž sou
|
|---|
| [9] |
svobodné zuostány, a s těch krčem skoupenejch plat, kterýž sou dávali, na se pak
|
|---|
| [10] |
přijali, a nám i budoucím potomkóm našim, pánuom držitelóm Tovačovským, ten plat
|
|---|
| [11] |
s toho varního s těch krčem skoupenejch dávati a platiti mají, nyní i budoucí časy,
|
|---|
| [12] |
tak jakž registra hlavní Tovačovská ukazují, beze všeho umenšení; a tak ten plat
|
|---|
| [13] |
nám platíc aneb budoucím potomkóm našim, budou moci každý sobě k potřebě své
|
|---|
| [14] |
pivo doma variti, k domácímu trunku, ale ne k šenku. A my svrchupsanej Jan
|
|---|
| [15] |
z Pernšteina, erbové, budoucí potomci naši, páni držitelé panství Tovačovského, máme
|
|---|
| [16] |
a povinní budeme jim svrchupsaným lidem našim dříví k těm várkám z lesův našich
|
|---|
| [17] |
Věrovanských dávati, aby sobě v týchž lesích bráti mohli k těm várkám drva suchá
|
|---|
| [18] |
neb haluzy suchý, však tak a tu, kdež by jim od hajného našeho Věrovanského ny-
|
|---|
| [19] |
nějšího i budoucího ukázáno bylo a jináč nic; však s touto vejměnkou : jestliže by kdož-
|
|---|
| [20] |
koli z lidí našich Věrovanských k jinejm potřebám sobě les bral než k várce, buď
|
|---|
| [21] |
k topení aneb k čemu jinému, a usvědčen byl, ten a takový každý má od nás, erbuov
|
|---|
| [22] |
a budoucích potomkův, pánů a držiteluo Tovačovských, tak trestán býti, aby se jím
|
|---|
| [23] |
desátý kál. A protož my svrchupsanej Jan z Pernšteina a na Helfenšteině, nejvyšší
|
|---|
| [24] |
komorník markrabství Moravského, slibujem sami za se i za erby a budoucí potomky
|
|---|
| [25] |
naše, pány a držitele panství Tovačovského, to všecko, což se v tomto listu svrchu
|
|---|
| [26] |
píše, zdržeti a v celosti zachovati nyní i na budoucí časy, tak aby tíž lidé naši
|
|---|
| [27] |
Věrovanští při tom při všem zuostali a zachování byli nyní i na budoucí časy od nás,
|
|---|
| [28] |
erbuov i budoucích potomkuov našich, pánuo držiteluo Tovačovských. Tomu na svě-
|
|---|
| [29] |
domí pečeť svou vlastní dal sem přivěsiti k tomuto listu, jenž jest dán a psán na
|
|---|
| [30] |
Tovačově před hodem slavným Ducha svatého, léta od narození Syna božího tisícího
|
|---|
| [31] |
pětistého dvacátého třetího počítajíce.
|
|---|
| [32] |
Archiv musea Františkova v Brně, Privilegie města Tovačova f. 151.
|
|---|
| [33] |
149. L. 1523, 4. června na den božího Těla přijímal Vojtěch z Pernšteina v kostele
|
|---|
| [34] |
v Pardubicích přede všemi lidmi ponejprv tělo a krev pod obojí způsobou. (Stař. letopis. češt. 458.)
|
|---|
| [35] |
150.
|
|---|
| [36] |
Smlouva mezi Janem z Pernšteina a Janem mlynářem Rakodavským o užívání mlýnu.
|
|---|
| [37] |
V Tovačově 1523, 11. června.
|
|---|
| [38] |
Mezi mnou Janem z Pernšteina a na Helfenšteině, nejvyšším komorníkem
|
|---|
| [39] |
markrabství Moravského, pánem a držitelem pravým panství Tovačovského, s jedné
|
|---|
| [40] |
40*
|
|---|
