| [1] |
254 A. XXXII. Dopisy pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
|
|---|
| [2] |
bez dalších odtahů ten dluoh těch osm set zlatých spravil a zaplatil, abychom o to
|
|---|
| [3] |
dalšího starání zbaveni býti mohli, jináče nečiníce. Dán v Chbě v bílou sobotu léta
|
|---|
| [4] |
oc XLVII. Archiv mistodr. kr. C., Missiv. 1547-49, sv. 41, f. 6.
|
|---|
| [5] |
417.
|
|---|
| [6] |
Král Ferdinand Janovi z Pernšteina, aby nedával se ve spolky proti němu. — Ve Werdu
|
|---|
| [7] |
(snad město Werdau u řeky Plisny jižně od Křimičova) 1547, 17. dubna.
|
|---|
| [8] |
(Janovi z Pernšteina.) Ferdinand sc. Urozený věrný náš milý! Zprávy nás do-
|
|---|
| [9] |
cházejí, že by ty od některých osob v království Českém za to žádán býti jměl, aby
|
|---|
| [10] |
se s nimi v jich zpuntování dal a lid do pole podle nich vypravil, ale ty žes se
|
|---|
| [11] |
tomu zepřel a toho učiniti nechtěl; což od tebe milostivě přijímati i za to tebe žá-
|
|---|
| [12] |
dati ráčíme, jestliže by co toho dále na tobě (což by proti nám a království na-
|
|---|
| [13] |
šemu Českému bylo) žádali, že se v to, jakž milostivě věříme, dávati nebudeš, nébrž
|
|---|
| [14] |
jakožto věrný poddaný náš, souc sobě bez všelijakých puntování svoboden, v tom se
|
|---|
| [15] |
k nám poddaně, poslušně i hotově zachováš, a mimo to se žádnému jinam namluviti
|
|---|
| [16] |
nedáš. A my tobě to vší milostí naší královskú spomínati i skutečně nahrazovati
|
|---|
| [17] |
ráčíme. Dán v Werdu v Fojtlandu v sobotu uts. (před nedělí provodní l. 47).
|
|---|
| [18] |
Místodržit. archiv král. Českého, Missiv. 1547—49, sv. 41., fol. 11 v.
|
|---|
| [19] |
418.
|
|---|
| [20] |
Král Ferdinand Janovi z Pernšteina, aby mu oznámil, jak se na dále míní k nému chovati.
|
|---|
| [21] |
V Litoměřicích 1547, 7. června.
|
|---|
| [22] |
(Janovi z Pernstaina.) Ferdinand oc. Urozený věrný náš milý! Vědětiť dáváme,
|
|---|
| [23] |
že sme tyto dni nyní jminulé sem do Litoměřic přijeli a mandáty naše do všech
|
|---|
| [24] |
krajuov království Českého rozeslali, jakž týž mandáty naše to vše šířeji a světleji .
|
|---|
| [25] |
v sobě obsahují a zavírají, kterýží. teď také pro vyrozumění odsieláme. I ač sme
|
|---|
| [26] |
toho oumyslu byli, abychom osobu tvou k nám obeslali, ale pro nedostatek zdraví
|
|---|
| [27] |
tvého v tom sme tebe šetřiti ráčili. I poněvadž jsi ty osobu па& královskü v dotée-
|
|---|
| [28] |
ném přiznání svém vysoce vymínil a tomu zřetedlně srozumíváš, že jest od některých
|
|---|
| [29] |
proti nám vysoce přečiněno: té milostivé naděje a nepochybné víry k tobě býti rá-
|
|---|
| [30] |
čieme, že se v tom k nám podle tejž výminky poslušně, povolně, věrně a poddaně
|
|---|
| [31] |
zachováš a nám o tom psaním svejm, tak-li se předse k nám podle též vejminky
|
|---|
| [32] |
a toho rozepsání našeho, jakží milostivě věříme, zachovati chceš, nemeškajíc po tomto
|
|---|
| [33] |
služebníku našem oznámíš a nám odpověď psanou dáš. Dán v Litoměřicích v úterý
|
|---|
| [34] |
po svaté Trojici léta vc XLVII.
|
|---|
| [35] |
A jakož jsi jedním poručníkem statku Viléma Trčky, i poněvadž na ten čas
|
|---|
| [36] |
druhého poručníka v zemi není, z té příčiny od tebe žádáme věděti, kterak se
|
|---|
| [37] |
s tím statkem sirotčím také k nám zachovati míníš. Datum uts.
|
|---|
