| [1] |
250 A. XXXII. Dopisy pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
|
|---|
| [2] |
v svadebních smlúvách dokládá, i jinak beze všeho prodlévání dosti stalo, abychom
|
|---|
| [3] |
o to dalšího starání a nabíhání zbaveni býti mohli, jináče nečiníce. Dán ve Vídni
|
|---|
| [4] |
ve čtvrtek před obřezáním pána Krista léta XLVI a království ut s.
|
|---|
| [5] |
Místodržitelský archiv král. Českého, Registra listuov poselacích léta 1516 až do dubna 1517, sv.
|
|---|
| [6] |
|
|---|
| [7] |
|
|---|
| [8] |
Král Ferdinand žádá Jana z Pernšteina ajiné pány irytíře, aby mu vypravili do pole vojsko proti
|
|---|
| [9] |
Hanušovi Frydrychovi na pomoc Mauriciovi Saskému. — Na hradě Pražském 1547, 5. ledna.
|
|---|
| [10] |
(Dolepsanym osobám kazdé zvlásté. Ferdinand oc. Věrný náš milý! Védétit
|
|---|
| [11] |
dáváme, Ze nás skrze zprávy jistí špehové docházejí, jakož pak samo v sobě tak
|
|---|
| [12] |
jest, že Hanuš Frydrych, kterýž se knížetem Saským jmenuje, k zemím svejm [sic]
|
|---|
| [13] |
se přiblížil a některý počet lidu jízdného i pěšího válečného při sobě má, chtíc do
|
|---|
| [14] |
království tohoto a zemí k němu příslušejících a připojených, i také osvícenému
|
|---|
| [15] |
Mauricovi knížeti Saskému a Míšenskému, ujci našemu věrnému milému, vpády, sjezdy
|
|---|
| [16] |
a škody činiti, jakož jest pak již týž Hanuš Frydrych dotčenému knížeti Mauricímu
|
|---|
| [17] |
v Jeho Lásce zemi škodu učinil. Kdež znajíc my toho vysoce důležitů a znamenitou
|
|---|
| [18] |
potřebu býti, abychom královstvie: toto a země k němu náležité časně před takovými
|
|---|
| [19] |
Skodami, záhubami i posméchem uvarovati rátili, a k tomu, jsouc také povinni podle
|
|---|
| [20] |
starejch, dědičnejch smlouv, kteréž jsou mezi královstvím tímto a domem Saskÿm
|
|---|
| [21] |
zdělány, téhož knížete Maurice Jeho Lásky neopouštěli, nemohouc tak spěšně sněmu
|
|---|
| [22] |
obecního v tomto království rozepsati a držeti, a lidu, ač se o ten staráme, náhle
|
|---|
| [23] |
objednati a vyzvésti: protož tebe z zvláštní duověrnosti, kterúž k tobě máme, milo-.
|
|---|
| [24] |
stivě žádáme, aby nám hned N. drábuov hodných a dobře upravených mužův, kteréž
|
|---|
| [25] |
na zboží tvém snadně objednati budeš moci, do pole vypravil, aby konečně a nejdéle
|
|---|
| [26] |
v desíti dnech zde v Praze byli, a jim za dva měsíce službu připověděl a platil,
|
|---|
| [27] |
a v tom se povolně, poslušně i hotově jako věrný poddaný náš (jakžť milostivě
|
|---|
| [28] |
věříme) zachoval; a tak to nařídil a opatřil, aby ti drábi dobře zachovalí a hajtmanu
|
|---|
| [29] |
od nás nad nimi ustanovenému poslušni byli, tak aby předkem nám i tomuto krá-
|
|---|
| [30] |
lovství a tobě ku poctivosti i s užitkem, kdež by toho potřeba byla a kázala, sloužili
|
|---|
| [31] |
a potrebovati se dali. A my tobé to vší milostí naší královskúů zpomínati i milostivě
|
|---|
| [32] |
nahrazovati ráčieme. Dán na hradě Pražském v středu před svatými Tři králi léta XLVII.
|
|---|
| [33] |
|
|---|
| [34] |
Post scripta. A védétit dáváme, že jest nám zpráva po tomto psaní našem
|
|---|
| [35] |
tobě učiněném dána, že by lidé před rukama byli, kteřížby sloužiti chtěli; i jestliže
|
|---|
| [36] |
by ty tak spěšně toho počtu vyzvésti nemohl, žádáme tebe, že sem peníze na ty
|
|---|
| [37] |
dva měsíce pošleš, aby ten lid zde přijat býti mohl. Dat. uts.
|
|---|
