Facsimile Lines

1081

Page

[1]	179
[2]	coZby povrchniho bylo, nechaje pfi pokoji oumyslü i svédomi
[3]	každého; ano i proti některé osobě, měl-liby kdo jakou těž-
[4]	kost, i uražen k ní bylby, v tom aby se otevřel.
[5]	Tu sme se k sobě milostně a vlastenskou ducha Kristova
[6]	upřímnosti ozvali, v dovérnosti plné ohlásili i utvrdili: nedo-
[7]	statků některých laskavé ukázání sobě vespolek učinili, k ná-
[8]	pravě našich nešvar se ohlásili a zatkli, proto, aby od nás
[9]	dílu Božímu nebylo překáženo, ale raději napomáháno, a což
[10]	děláme, abychom ve vší dověrnosti, jednosvornosti, lásce, a
[11]	s dobrým svědomím dělali, a těmi ctnostmi z místa tohoto i
[12]	jiným v Jednotě na priklad svitili.
[13]	A že se toho po místech dosti zhusta doslejchá, kterak
[14]	někteří z kněží a z jahnů rozličné pomluvy areptání činí, do-
[15]	týkajíc jiní i této kapitoly a jejích soudů, až zvláštně i ně-
[16]	kterých osob (jakoby snad nenáležité přednosti užívati a
[17]	vše na sobě zdržovati a zavirati chtéli, ano pro svou mladost
[18]	i poslušenství a vážnosti méně hodní byli), jakož jsou se v tom
[19]	patrně někteří slyšeti dali: i rozjímáno, jak bychom se při
[20]	tom míti a to k nápravě vésti měli? A takto zůstáno:
[21]	Nejprv. CoZ tak zvláštního není a osob našich toliko se
[22]	povrchně dotýče, abychom mlčením a trpělivostí to pomíjeli,
[23]	vědouc, že i od nás ne vše jim můž tak vhod učiněno býti,
[24]	jako i od nich nám, a ne jednou můžem jim k tomu svým
[25]	neuměním i příčinu dáti. Ovšem když my, což na nás jest,
[26]	hledíme a pracujeme upřímě, vše vedle vůle Boží a poručení
[27]	zpravovati, poroučejíc se v tom Pánu, (k jehož soudu stojíme)
[28]	i již lidských a domácích soudů nevelmi dbáti máme, ale po-
[29]	mluvy ty trpělivě nésti, majic toho všeho příklady i na otcich
[30]	našich předešlých a t. d., an snad v něčem spravedlivě se za
[31]	nas jako i my za né obávati mohouce, tím se krmí a podilejt.
[32]	Druhé. Dostal-liby se kdo stakovymi ostouzenimi a Zalo-
[33]	bami k komu z nás starších, takového zpravovati, z domnění
[34]	vyvoditi, i pokojiti, i pohrüZkami a opovédénim se jemu, že
[35]	to kamZ náleZi vznese, napravovati máme; a pakliby se po-
[36]	dobná žaloba našla, na sebeto vezma mléeni mu uloZiti, a Ze
[37]	to opatřeno dostatečně bude, tím ho spokojiti.
[38]	Třetí. Byl-liby pak kdo tak v tom domnění a pomlouvání
[39]	soudcem křivým, bez důvodu nenapravitedlně a urputně po
[40]	nejednom napomenutí trvající; takový má na kněží a jahny
[41]	odkládán, a jim k soudu podáván býti. A co mu koli soud
[42]	přinese, to trpěti povinen bude, a tak tomu zlému přítrž či-
[43]	něna býti může.
[44]	Item. Opět pro náramné potřeby Jednoty, i ven do jiných
[45]	zemí nastalé a nastávající, promluveno a zůstáno o učení mlá-
[46]	denců, kteříž by chopni byli, aby německy a latině se učili.
[47]	12*

Text view • Facsimile