Facsimile Lines

1081

Page

[1]	146
[2]	v lidu proti zápovědi Boží nalezen nebyl. Nebo kdožby pomina
[3]	tento řád, jinde tajně po stranách o blížních utrhal a pomlou-
[4]	val, ten hříchem proti nařízení Kristovu, i proti blížním, i proti
[5]	lásce vinen bude, a hoden jest přede všemi zjevného trestání
[6]	a z Jednoty od řádu vyloučení; poněvadž ho neostfihá, ale
[7]	proti nómu hresi; nebo tajny utrhać v lidu ohavnym jest před
[8]	Bohem i před lidem Božím.
[9]	Potom všech napomenouti sluší v zboru, aby se každý
[10]	v tom věrně a sprostně zachoval, a vědělliby kde co a při
[11]	kom škodlivého, tu, kdež oznámiti má, aby oznámil, a nic na
[12]	to nedbal, by se ten měli hněvati, na kohožby nepravost jeho
[13]	oznámil, jedně jemu se opověda, poněvadž opraviti nechce ani
[14]	sám k světlu jíti; že toho na svém svědomí nechati nemůž.
[15]	Pakliby kdo věda i zamlčel a neoznámil tu, kdež toho řád a
[16]	místo, a potom by po stranách to oznamoval a těžkal by se
[17]	a horšil, takový že trestán bude.
[18]	Leta Páně 1536
[19]	rozjímáno i zavříno o těchto věcech :
[20]	Nejprv, Ze se mame všickní jednomyslně celým srdcem
[21]	zdravého a pravého učení Kristova aneb víry obecné křesťanské
[22]	přidržeti, kteréžto vyučuje, věřiti v Pána Ježíše Krista, a po-
[23]	kání ve jmenu jeho činiti. Všecky pak ceremonie a řády, neb
[24]	všeliká ustavení tak a potud říditi i také držeti, pokudžby
[25]	k tomu k víře v Pána Ježíše Krista a ku pokání pravému a
[26]	v pravdě jeho pfisluhovala, i také lid vlásce a v svornosti a
[27]	v dobrém poboZném pokoji zachovávala.
[28]	Druhé, aby jedenkaZdy z nás, ktefiZ jsme v radé, spolu
[29]	řádného tovaryše držel býti na jeho místě za věrného a pil-
[30]	ného Bohu i Jednotě jako sebe samého na svém místě, a jí-
[31]	náče se o něm nedomýšlel, ani na něj jiným věřil, dokavádž
[32]	by skutky zjevnými aneb dvěma i třemi svědky hodnověr
[33]	nými na něho prokázáno, a v ouzké radě uznáno dobře ne
[34]	bylo. Aby se mezi námi řeč apoštola tudy plnila, kterouž
[35]	jest psal zboru Filipenskému v kap. 2.: Jedni druhé za dů-
[36]	stojnější mějte.
[37]	Třetí, aby tajnost rady od každého z nás zachovávána
[38]	byla pod hříchem a pokutou rady Boží, a od žádného nikam
[39]	vynášína nebyla žádným obyčejem, lečby komu od staršího co
[40]	z hodných příčin dopuštěno bylo.
[41]	Ctvrte, na čem sme se společně svolili aneb kdy svo-
[42]	líme při kterékoli věci, buď veliké neb malé, to aby každý
[43]	zachovával, toho se neodcital, dať se nebo nedať, a jináče
[44]	toho nižádný neměnil, leč zase s společným úsudkem.

Text view • Facsimile