EN | ES |

Facsimile Lines

1081


< Page >

[1]
105

[2]
Neb bez zkušení neb činění řídko můž kdo mirn& rozuméti,
[3]
zvláště k zpravení sebe neb jiných, lečby zvláštní dar měl.
[4]
O soudu, zvláště při své při, o paměti, o své spravedlnosti,
[5]
o domnění, když bývá z vidění, z slyšení, že o tom o všem
[6]
bázlivě drží, zvlášť při nelibé věci. Item. Znamení pokory,
[7]
kdyžby hanín byl, buď v učení nebo v službě neb v řemesle,
[8]
že se od hněvu zdržuje a pomstiti se nechce; než můžli to
[9]
býti, hledí se pokorně zpraviti, více sobě váže pokoru a trpě-
[10]
livost než hanbu. Pokora bývá známá nejvíc po tom dvém;
[11]
po nízkém o sobě ao svých věcech smýšlení, a po poddanosti
[12]
a po poslušenství.

[13]
O marné pokoře,

[14]
kteráž v řeči pěkné nebo v tvárnosti bývá bez pravdy; a marné
[15]
náboženství, kteréž základ v lidských zámyslech bez pravdy
[16]
skutkův, Bohem rozkázaných, jakož svatý Pavel : Chodě
[17]
nadarmo, nadut jsa smyslem těla svého. Protož řeči vysoké,
[18]
pokory, a náboženství andělské, zachovávání časův atd. poručme
[19]
okrytcüm a falešným prorokům, aby se něco divného a veli-
[20]
kého ukázali lidem. Ale my učme se příkladem Pána Krista
[21]
a apoštolským, abychme obcováním nalezeni byli jako lidé, a
[22]
jedni druhých břemena nesouc, abychom plnili zákon Kristů.

[23]
Pýcha
[24]
jest dvoje, zjevná a pokrytá. Zjevná, o sobě vysoce smysle,
[25]
vysokosti hledati nezřízeně nad jiné, a chtíti v tom jmín byti,
[26]
že mu rovný neb nadeň žádný není, a nižádnému nebýti poddán.

[27]
Pokrytá, pod řečí, rouchem, postavou, tvärnosti, totéž
[28]
v smyslu, v mysli, v řeči i v skutku míti.

[29]
O sprostnosti.

[30]
Sprostnost jest ctnost, skrze niž se člověk ustavuje v upří-
[31]
mosti srdce k Bohu i k lidem, v řeči i v skutku beze lsti se
[32]
zachovávaje, smělosti i hlouposti se vystrihaje. A ta upřímost
[33]
záleží k Bohu v věření jeho řečem sprostně a v práci k vy-
[34]
plnění jich, buď těžko nebo lehko, a přiď naćkoli, by pak
[35]
měl ztratiti statek, čest i život. A též což by nesměl vyznati
[36]
pred lidmi zlými i dobrými, aby také nesměl toho držeti
[37]
srdcem neústupně, a jakož srdcem věří, tak aby ústy vyzná-
[38]
val; a což za pochybné neb zanebezpečné, takéž vyznati.

[39]
By sprostní sprostně mluvili i činili; mnohých by ne-
[40]
snází zbyli, a užitečně by posloužití mohli. Neb pravda bez
[41]
moudrosti spíš prospěje u dobrých než moudrost bez pravdy.


Text viewFacsimile