[1] |
|
---|
[2] |
myslně s jinými učení vynášel a přitom jeden druhého ochra-
|
---|
[3] |
ňoval, varuje se toho, aby z lehkých příčin jeden druhého
|
---|
[4] |
nepohanival à se samého pred jiné nestavél, ale v nizkosti a
|
---|
[5] |
v pokoře hleděl se zachovávati. A jestliže by v čem vyvinul
|
---|
[6] |
slovem nebo skutkem a v tom sam se postihl, aby tímto řádem
|
---|
[7] |
zase napomáhal a posloužil k dověrnosti Jednoty, dada se
|
---|
[8] |
vinen před tím, před kými nedostatek ukázal.
|
---|
[9] |
Pakli by jeho vina ukazována byla od jiných, aby se před
|
---|
[10] |
nim neb jinde nevymlouval, ale v pokoře zůstal.
|
---|
[11] |
Pakliby i viny nebylo při učiteli; z nížby narčen byl,
|
---|
[12] |
vždy má onoho vésti, komuž chce posloužiti, a časem svým
|
---|
[13] |
hleděti jej pfivésti k srozumění sobě, aby seznáno bylo, že
|
---|
[14] |
v trpělivosti nese protivenství, hledaje vždy v tom jeho opra-
|
---|
[15] |
vení. A tak podle těchto věcí zachovaje se v celosti lásky a
|
---|
[16] |
milosti, a také když se vydá na příklad u vážnosti. Tak že skrze
|
---|
[17] |
něčí řeč hrdou, neb nemírnou žalobu nepohne se k hněvu:
|
---|
[18] |
ani skrze řeč žalostivou neobrátí se k nerozumné litosti. Té-
|
---|
[19] |
mito věcmi vidí se, že budou moci poslouZiti k dověrnosti
|
---|
[20] |
Jednoty.
|
---|
[21] |
0 mocech církve zřízených 1499,
|
---|
[22] |
Slouhy pak vyčítá svatý Pavel “ka: A on dal některé
|
---|
[23] |
apoštoly, některé proroky, evangelisty, pastýře, učitele k dilu
|
---|
[24] |
služebnosti církve na základu víry v příbytek Boží, dav jim
|
---|
[25] |
moc i dary. Moc úřadův, jako apoštolství, proroctví, evange
|
---|
[26] |
liství, pastýřství, učitelství, dal dary, jako řeč moudrosti apo
|
---|
[27] |
štolům, evangelistům i prorokům, pastýřům pak a nèitelum
|
---|
[28] |
řeč umění, rozeznání duchův, vykládání řečí. Pro který konec
|
---|
[29] |
dí: K dokonání svatých, v nichž Kristus dílo své započal 1
|
---|
[30] |
činiti měl do skonání. A to dokonání díla aby šlo skrze
|
---|
[31] |
ty slouhy, jimž vuřadové dání k všelikému dílu služebnosti,
|
---|
[32] |
aby z toho vzdělávána byla církev v jednotu víry, a poznání
|
---|
[33] |
Syna Božího, ve vší plnosti, milosti, spravedlnosti k slávě.
|
---|
[34] |
A to též Pán praví, že jim dal moc sluzebnou nade vším dí-
|
---|
[35] |
lem, jakož apoštol dí: Učinil nás slouhy nového svědectví.
|
---|
[36] |
A opět: Co jest Apollo à co Cephas, jediné slouhy toho, v né-
|
---|
[37] |
hoZ ste uvěřili. Nebo ani ten, jenž štěpuje, ani ten, jenž za-
|
---|
[38] |
lévá jest něco, ale ten, jenž zrůst dává. A opět: Nekážeme
|
---|
[39] |
sami sebe, ale Pána našeho ukřižovaného, ale sami se pravíme
|
---|
[40] |
býti slouhy vaše, skrze Krista Jezise.
|
---|
[41] |
|
---|
[42] |
Dílo pak služebné v církvi mnohé a rozličné jest podle
|
---|
[43] |
potřeb církve svaté k shromáždění, k zprávě i k zachování
|
---|
[44] |
pravdě víry zřízeného spasení,
|
---|