| [1] |
|
|---|
| [2] |
otevřeně, a poeticky převyšuje tyto básníky velice již svou
|
|---|
| [3] |
|
|---|
| [4] |
U pozdějších shledáváme konvencionelní úvod: buď básník
|
|---|
| [5] |
si vyjde a potki nókoho, s nímž se dá do řeči, anebo oplakávů
|
|---|
| [6] |
smrť toho pána, kterého opěvuje, pak popisuje vlastní děj a
|
|---|
| [7] |
konečně přejde slovy ,Daz wappen ich visieren wil' nebo po-
|
|---|
| [8] |
dobné k popisu erbu. Pohlednéme naproti tomu na obsah
|
|---|
| [9] |
a na stavbu básně Heinrichovy.
|
|---|
| [10] |
Básník vyčítá řadu reků o kterých se dočítáme v knihách;
|
|---|
| [11] |
v Čechách však žije prý rytíř, jehož jméno převyšuje všechna
|
|---|
| [12] |
dosud známá. Aby všechny jeho slavné činy vyčetl, není bá-
|
|---|
| [13] |
sník s to, vyvolí si tedy jen jeden skutek, kterým ve všech ze-
|
|---|
| [14] |
|
|---|
| [15] |
„V slavném městě Paříži objevil se na cestě dobro-
|
|---|
| [16] |
družné, -— král právě s dámami svého dvoru snídal v zahradě
|
|---|
| [17] |
u města, — tu rek z Čech dal se odíti v brnění. Stříbroskvělé
|
|---|
| [18] |
byly kroužky odění jeho, červenou sukni, krásně vyšitou od
|
|---|
| [19] |
jemné bílé ruky, vzal přes ně, stejné barvy byl kropíř oře,
|
|---|
| [20] |
jehož uzda a řemení zvonilo zlatem. Rytíř podvázal si lesklý
|
|---|
| [21] |
helm, zdobený korunou, do níž bylo nastrkáno supich per
|
|---|
| [22] |
pozlacenych. Závoj ze žlutého hedvábí, znamení tajné lásky,
|
|---|
| [23] |
byl uvázán kol peří a vlál ve větru jako jeho prapor. Štít byl
|
|---|
| [24] |
potažen červenými krčky kun, a v nich byl vykrojen z bílého
|
|---|
| [25] |
hranostaje lev s otevřenou tlamou. Rytíř se všinul v sedlo,
|
|---|
| [26] |
na čtyřech tyčích nesli nad ním nebesa, dvanácte svící, velkých
|
|---|
| [27] |
jako trámy, svítilo vzdor jasnému slunci, tak jel rytii pred
|
|---|
| [28] |
krále, jeho kůň postavil se na koberec, prostřený na travnik,
|
|---|
| [29] |
a hrdina dal se ohläsiti.
|
|---|
| [30] |
Král kynul dvěma nejvybranějším rytířům svého dvoru,
|
|---|
| [31] |
aby se ozbrojili. Anšovant z Belole učinil klání à byl sboden.
|
|---|
| [32] |
družina českého rytíře zmocnila se koně jeho. Ne lépe dařilo
|
|---|
| [33] |
se Grinetovi, rytirovi z Normandie, i on padl do prachu a
|
|---|
| [34] |
kůň jeho byl ztracen. Ale šlechetný vítěz spokojil se se ctí
|
|---|
| [35] |
a vrátil přemoženým ihned koně jejich. Dostalo se mu za to
|
|---|
| [36] |
větší kořistí, mnohá krásná ústa vyslovila mu libezně své po-
|
|---|
| [37] |
divení, a král sám obdaroval ho krásným ořem a mnohými
|
|---|
| [38] |
skvosty. Byl to pan Jan z Michalovic, jenž novými vždy ry-
|
|---|
| [39] |
tièskÿmi činy množí ještě slávu svou“.
|
|---|
