[1] |
|
---|
[2] |
kládá se na přízvuku, tak Ze mûZe vers grammatieky kratsi
|
---|
[3] |
býti imetricky stejný s delším, mají-li jen stejně taklů veršových,
|
---|
[4] |
|
---|
[5] |
den armen ritter Albrant.
|
---|
[6] |
wan mir ist daz von im bekant -- 14
|
---|
[7] |
|
---|
[8] |
emplaugen nach hérlichen siten — A6
|
---|
[9] |
|
---|
[10] |
wie er gezicret af den plan — 58
|
---|
[11] |
Prizvuk prfirozeny vyZaduje, aby slabika kmenovä mela prizvuk
|
---|
[12] |
hlavní (bochton, fortissimo); přízvuk vedlejší (tiefton, forte) aby
|
---|
[13] |
měla slabika následující tehdá, je-li kmenová slabika dlouhá, tedy:
|
---|
[14] |
hérlich, érén, vroüwén, kósté, hérzè, michel; je-li však kme-
|
---|
[15] |
nová slabika krátká, teprve slabika tretí: frémedé, küniges, téte
|
---|
[16] |
diz,táge àls, édelén. Slabika druhá je pak bezprízvucná (unbe-
|
---|
[17] |
|
---|
[18] |
Je-li e samohláskou s vedlejším přízvukem, nazýváme je
|
---|
[19] |
bezezvukym (tonlos), je-li bez přízvuku, nazývá se němým
|
---|
[20] |
(stumm); v painátkách psaných středoněmecky (zď.) nahrazuje
|
---|
[21] |
|
---|
[22] |
Takt veršový skládá se z dvihu a kladu, anebo z dvihu
|
---|
[23] |
a pausy; dvih vyžaduje slabiku s hlavním nebo vedlejším pří-
|
---|
[24] |
zvukem, klerá musí však míti přízvuk silnější než klad. Vers
|
---|
[25] |
má čtyři dvihy, vychäzi-li jednoslabičně (muZsky, stumpf);
|
---|
[26] |
vycházi-li dvouslabičné (žensky, klingend) obyčejně jen tři.
|
---|
[27] |
Dvih i klad maji byti metricky jednoslabi¢ny, treba by gram-
|
---|
[28] |
maticky se rüznily poctem slabik; jednoslabi¢nosti pak doci-
|
---|
[29] |
lime zanzlenim, synkopou, apokopou, clisi.
|
---|
[30] |
Zauzleni (verschleifung) znaći čtení němého e (nebo z)
|
---|
[31] |
takovým způsobem, že s předcházející slabikou splyne; čteme
|
---|
[32] |
pas — Z — ZA —
|
---|
[33] |
takto: tugenthaft, kuneges, erkrigen, gestigen, geriten, silen,
|
---|
[34] |
lobe, tadel, adel, anebo v kladu: willen erslüc, wunnencli-
|
---|
[35] |
chen erklane, wápenrocke geliche.
|
---|
[36] |
Synkopy a apokopy užívají všichni básníci s větší vol-
|
---|
[37] |
nosti než v moderní metrice německé ; kde rukopis, jak často
|
---|
[38] |
bývá, má tvary plné, značím ji podtečkováním: marcgráve,
|
---|
[39] |
erzeigel, tepich, solde, swan, houb(e)len, waren, wór. ertrach(tejt,
|
---|
[40] |
gemach(e)t, vergul(de)ter.
|
---|