[1] |
|
---|
[2] |
Všechna tři knížata zároveň velebí báseň o křížácké výpravě
|
---|
[3] |
lantkrabího Ludvíka Pobožného !), jejíž básník uvádí k jisté části
|
---|
[4] |
vypravování svého toho rytíře, který mu dal určité zprávy oté věci;
|
---|
[5] |
byl to Ludwig von Medliz, jehož Václav, čtvrtý král český, pasoval
|
---|
[6] |
na rytíře a udělil mu hrad blízko města Opavy, kde ho básník
|
---|
[7] |
poznal. Vaclav I. byl ślódry, daroval bez ohledu na prislusnost;
|
---|
[8] |
veškerý svůj věhlas zanechal synovi, Přemyslovi, o němž nikdo
|
---|
[9] |
neslyšel nectného činu. Všude zvítězil, byl štědrý, a také jeho syn,
|
---|
[10] |
šestý král, dobývá slávy. Nikdy krále tak pokorného nebylo. Když
|
---|
[11] |
prý meškal v dětském stáří v cizině, ač bohaté země mu při-
|
---|
[12] |
slušely, tu ho básník slyšel třpce žalovati, že nemá, co by daroval.
|
---|
[13] |
Jeho slédrost jest přirozená, pravá, ani navyklá ani vzniklá ze
|
---|
[14] |
ctižádosti: vysoký rod jeho nutí ho k darování a sladké srdce
|
---|
[15] |
jeho. A za jeho velkou pokoru Bůh ho povyšuje nade všechny
|
---|
[16] |
krále, nikdy nebylo tolik velkých říší pod mocí jediného
|
---|
[17] |
člověka, dle rodu patří mu říše česká, ale pro düstojnost svou
|
---|
[18] |
byl zvolen za krále v Haliči (Chaliz) a ve Hnězdně ho koruno-
|
---|
[19] |
vali, u krátee potom mocná říše Uherská (Ungariam) připadla
|
---|
[20] |
mu, tak že vládne od moře k moři až k Bulharům a Řekům.
|
---|
[21] |
Václav zemřel a básníci, které vždy obohacoval, oplakali a
|
---|
[22] |
opóvali jej; žádná z těchto písní, o kterých mluví Ottacker ?),
|
---|
[23] |
ani Frauenlobova, se nezachovala.
|
---|
[24] |
Z této doby známe také mezi pány českými několik pod-
|
---|
[25] |
porovatelà némeckych básnikü: jest to mimo Jana z Michalovic
|
---|
[26] |
hlavně Remunt z Lichtenburka, na jehož pokyn Heinrich z Frei-
|
---|
[27] |
berku básnil svého Tristana "). „Německým rytířem“ ho proto
|
---|
[28] |
? Des Landgrafen Ludwigs des Frommen Kreuzfahrt, hrsg.
|
---|
[29] |
von F. H. von der Hagen (Leipz. 1854). — Viz Přídavek.
|
---|
[30] |
2) 755. — die er het gereichet ie
|
---|
[31] |
und von armüete schiet,
|
---|
[32] |
die sungen manic klageliet
|
---|
[33] |
mit grözer zahernusse
|
---|
[34] |
seim lobe ze gehiigenusse
|
---|
[35] |
klagebaere und lobelich.
|
---|
[36] |
Vrawenlop maister Hainrich
|
---|
[37] |
der ouf die kunst ist. kluoc
|
---|
[38] |
|
---|
[39] |
3) Daz aber ich dise arbeit
|
---|
[40] |
hab minem sinne vür geleit,
|
---|
[41] |
daz machet eines herren tugent;
|
---|
[42] |
sin hólez adel, sin edele jugent
|
---|
[43] |
ez mir gebót nnd mich stn bat.
|
---|