| [1] |
jako při výpravách předešlých. O počtu vůdců expedice, zdali má
|
|---|
| [2] |
býti pouze jeden nejvyšší hejtman, či má-li býti několik vyšších
|
|---|
| [3] |
velitelů, mělo se teprve jednati. Každý měl své ozbrojence vybaviti
|
|---|
| [4] |
tak, aby mohli v Čechách zůstati až do sv. Martina. Kdyby do té
|
|---|
| [5] |
doby nebyla vojna ukončena, pak část německého vojska měla zů-
|
|---|
| [6] |
stati v Čechách k vůli vedení denní války. Počítalo se, že by v tom
|
|---|
| [7] |
případě stačilo, kdyby v Čechách zůstaly asi 4000, však bylo by
|
|---|
| [8] |
před tím záhodno domluviti se s králem uherským, kolik vojska on
|
|---|
| [9] |
nechá v Čechách přezimovati. Kdyby ani v zimě nedošlo k uzavření
|
|---|
| [10] |
míru, pak nemá se ustati po tak dlouho ve válčení, dokud nebude
|
|---|
| [11] |
české kacířstvo vypleněno. Proto se navrhovalo nové tažení, a to
|
|---|
| [12] |
|
|---|
| [13] |
Dle našeho návrhu mělo expedici předcházeti diplomatické jed-
|
|---|
| [14] |
nání Němců se spojenci, t. j. s Matyášem Korvínem, Jednotou ze-
|
|---|
| [15] |
lenohorskou a Slezáky. Cíl jeho měl býti dvojí: Dohodnouti se, kdy
|
|---|
| [16] |
se má společně vpadnouti do Čech, a ujednati smlouvu, jíž všichni
|
|---|
| [17] |
se zaváží vzájemně si pomáhati.
|
|---|
| [18] |
Ohledně organisace dovídáme se tolik: Každý z nejvyšších veli-
|
|---|
| [19] |
telů měl míti k ruce jednoho zástupce císařova a jednoho papežova
|
|---|
| [20] |
a měl míti plnou moc psáti do říše o nové vojsko v případě, že by
|
|---|
| [21] |
potřeboval posily. Vrchnímu hejtmanovi měli podléhati velitelé sto-
|
|---|
| [22] |
jící v čele oddílů z jednotlivých měst anebo zemí vypravení. Tyto
|
|---|
| [23] |
hejtmany měli jmenovati buď náčelníci příslušných států anebo kon-
|
|---|
| [24] |
šelé. Před nastoupením služby ve vojště bylo jim složiti přísahu,
|
|---|
| [25] |
jíž se měli zavázati, že nebudou nikoho šetřiti, že vyplení kacířství,
|
|---|
| [26] |
jakož i že nastoupí, jakmile se jim o tom dostane uvědomění.
|
|---|
| [27] |
Sestavování vojsk křižáckých mělo se konati takto: Nikdo nesměl
|
|---|
| [28] |
přijati znamení kříže, kdo nebyl svou vrchností označen za schop-
|
|---|
| [29] |
ného. K tomu bylo třeba, aby každý se vykázal náležitou zbrojí,
|
|---|
| [30] |
jakož i aby slíbil, že chce v poli setrvati až do sv. Martina. Tako-
|
|---|
| [31] |
vému se pak mělo dostati odznaku a doporučovacího listu, s nímž
|
|---|
| [32] |
měl jíti k hejtmanovi. Přišedše k veliteli, měli do jeho rukou složití
|
|---|
| [33] |
přísanu, jíž se zavázali k těmto věcem: Vyplení kacíře, budou chrá-
|
|---|
| [34] |
niti poctivých křesťanů, zachovají všechny rozkazy v tajnosti, ve
|
|---|
| [35] |
všem budou poslouchati, imenovitě nikdy se nedají do boje bez ob-
|
|---|
| [36] |
držení rozkazu a nikdy neopustí svého hejtmana.
|
|---|
| [37] |
Zásobování vojska souviselo s článkem o německých kupcích.
|
|---|
| [38] |
Aby mohlo míti vojsko všeho dosti, tedy mělo míti německé kupectvo
|
|---|
| [39] |
volný příjezd do všech ležení. Proto se doporučovalo střežiti pilně
|
|---|
| [40] |
silnice k vojsku vedoucí, aby bezpečnost dovozu byla úplně za-
|
|---|
| [41] |
|
|---|
| [42] |
Po stránce formální lze podotknouti, že návrh neměl za předlohu
|
|---|
| [43] |
21
|
|---|
