Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
JINDRICHOHRADECKY. 63
9" przfzínye wdobrem odieny
wnus ten iens Wífu moczu mieny
potkaty zie bogem zilnye
tak ty bye wyprawil pilnye
s yprogich mocz yprohrozu
nepotrziel zie lap kto kwozu
ybyl ten zwyízey wtudobu
se wíídi poygmaly zobu
ezos kake chzeledy mfel1
19 kdyfto nawoynu kam gieli
ywzal byl kral tese chwile
zobie naywietffie vzile
maters senu yzwu seztru senu
naztratu zobie zuzenu
15 nechtye by czo wtom by mfna
poyal bye zobu ylzína
weza zie take zewlfiemí
zwe kralowe yunoffiemí
czos gich paddezat woz tahlo
зо wille sey gmu kboyu nenahlo
aczos pak trzizta welbludow
apatczet mzhow zilnych vdow
poklada znym mohl nezzty
to bylo wildy znym nalezty
25 satyem gina zbrogie wild: sla
1es zobie neymiela chzizla
Tv bhz zebe ztachu dwogie
hrzeczke ypohanzke wogie
chzakayucze zobu ztranu
so druheho dne zwietlozt ranu
neb gím bye widiety dano
se 1aks futrzie bude an rano
gedas zie zluncze prozwiety
tu zie zpolu wogem znyety
35 ydogit1 bylo bogie
tehdy kral darıus ztogıe
kzwim wogem przigedne horzie
wzmluwı welıkey pokorzıe
yakífe ktos tu byelle taky
40 lecz bohat ychudy wífaky
geho rzechz pokornu zlyffie
9^ priciné v dobrém odéní
135 v(ň)už ten, jenž všú mocü miení
potkati sè bojem silně.
Tak ty bě vypravil pilně,
(b)y pro jich moc i pro hrózu
nep(r)otrél sé lap kto k vozu.
130 I byl ten zvyéej v tu dobu,
že vždy poj(í)mali sobú,
coz kaké celédi meéli,
kdyžto na vojnu kam jeli.
I vzal byl kráľ téže chvílč
155 sobč na včtšie úsilie,
mater svi, sestru (i) ženu,
na ztrátu sobé süzenü;
nechtě, by co v tom by(l) mina,
pojal bě sobú i syna,
10 veza sé také se všemi
své králové juno&Semi,
což jich pa(t)desát vóz táhlo,
vše, ž(e) j'mu k boju nenáhlo.
A což pak tri sta velblúdov
145 a pat(s)et mzhov silnych üdov
poklada s ním mohli nésti,
to bylo vždy s ním naliezti.
Za tiem jiná sbroje vždy šla,
jež sobě nejměla čísla.
150 Tu bliż sebe stachu dvoje,
hrécké i pohanské voje,
čakajúce s obú stranú
druhého dne světlost ranú;
neb jim bé v(é)déti dáno,
15 Ze jakž jutrě bude ráno,
jedaž sě slunce prosvietí,
tu sě spolu vojem snieti
i dojiti bylo boje.
Tehdy krát Dariuš stoje,
160 k svým vojem pri jedné hore
vzmluvi velikej pokorě,
jakže ktož tu bieše (k)aký,
lëé bohat i chudý, všaký
jeho réé pokornü slyse
