Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
22
Genz (fobye nedoyme wyery
Kdyzto fobye pta pokogye
Kde by chowal dyetky [wogye
Nefmyegye lap hnyezda fklafty
ss Bogye fye wfyelyke napalîty
Aby hnyezda wyetr neoborzyl
Neb fye had kdyetem newznorzyl
Letye dluho wlelfy vpoly
Az [mad nyekde myelto zwoly
40 Tak my [ye vda vzrzyety
Ande [ye tako profwyety
Iakzto kdyz bude zhromu blefk
Pronyez ffobye tak welmy ftefk
Az zapomanuch fam febe
4» Iwezrzyech nalyty znebe
Geden krafny czlowyek (tupy
Genz kemnye blyz prziftupye
Wíyeczka nanyem czítnoft byelye
Atak dywne rucho gmyelye
so Iakz myfye nezda nykake
By kdy czlowyek wydal take
To ífyem tak wydyal pwye
Gez gmyefye nafwy hlawye
Korunu zlatta (wyetleho
10^ Azkamenye przyedraheho
Nemoh gmu gmene zwyedyety
Gedno to mohu fpomnyety
Czoz mu bye naczele plano
s Gezmy wydyety nedano
Kdyz ho chtyech potazaty
On prwe [wu rzyecz vchwaty
Wynyd wecze z krage [weho
Podamt wly czelt [wyeta [eho
10 Akdez mye vzrzys potom
Nemyll zleho lydu otom
Tehdy pak brzo to powyedye
Kam [ye podye zyw newyedye
Ale yakz Ifye przicz obraty,
15 Wfyeflye ta [wyetloft zatty
Wtomz twrda gelt ma nadyege
ZBYTEK
jenž sobě nedojme viery,
kdyžto sobě ptá pokoje,
kde by choval dietky svoje,
8:5 nesměje lap hniezda sklásti,
boje sč všeliké nápasti,
aby hniezda vietr neobofil
neb sé had k détem nevznoril,
létie dluho v lés(&), v poli,
sso až snaď někde miesto zvolí.
Tak mi sě uda uzrieti,
ande sé tako prosvieti,
jakžto když bude z hromu blěsk,
pro něž sobě tak velmi stesk,
sss až zapomanuch sám sebc;
i vezréch nalit i s nebe
jeden krásný člověk stúpi,
jenž ke mně blíž pristúp(i);
vSecka na ném éstnosf biese
sw à tak divné rúcho jmieše,
jakž mi sé nezdá nikake,
by kdy člověk vídal také.
To sem tak viďal právě,
jež jmieše na svý hlavě
sss korunu zlata světlého
10° a z kamenie prédrahého.
Nemoh j'mu jmene zvédéti,
jedno to mohu zpomněti,
coż mu bé na čelé psáno,
sno jeZ mi vidéti nedáno.
Kdy# (sé) ho chtiech potázati,
on prvé svi ré¢ uchvati:
vynid, vece, z kraje svého,
podámť vši Cesf svèta sého,
sos a kdež mě uzríš potom,
nemysľ zlého lidu o tom.
Tehdy (j)ak brzo to povědě,
kam sě podě, živ nevědě;
ale jakž sé p(ry)¢ obrati,
это Vše sé ta světlost zatrati.
V tomž tvrda jest má náděje,
Czoz geft mluwyl ze myfye zdyegye
To ffye wkrateze wíyeczko zlyczy
Ta rzyecz gyz gym kral wylyezy
což jest mluvil, Ze mi sé sdéje.
To sě v krátce všecko slíči,
ta rôč, již jim kráľ vylíči,
