Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
pustiti, v. 2/., (di)mittere:
|. bieše puffczen (— dimissus) 121*,
když puftiti chtie tisíc (— mittere)
44°;
ll. kdyZ tu pufti na pastvu (— pona-
tur) 28, uzdy puftie (— relaxantes)
126 atd.
Ill. orlice uzfiece maso puftie fie
k nému (— descendunt) 113*.
pustina v. puščina.
pusty, adj. desertus: w puftich lesich 69,
na tom puftem ostrové 101*, jest pufto
vede (— deserta) 28, divoká a něčso
pufta jest (= silvestris) 124* atd
puščadlo, ^, flebotomia: puffczadlem
krve nepûsteji (= flebothomia) 114.
püsèe, /, desertum: ta puffcze .. . tej
puffczij .. . v$icka puffcz 31° —32 (= de-
sertum), jednu puffcz 5* (— desertum),
na tej puffczi (— deserto) 20*, o jiné
puffczi (= deserto) 4 afa.
puséeti, v. inp/., jem: krev púščeti, — fle-
botomare: krwe nepuffczegi (— minu-
unt) 114, puffczegie końóm krev (= fie-
botomant) 44 aid.
*pusëina, pustina, /, desertum: mezi
dvěma pufífczinama (— deserta) 34*,
v tëch puftienach 69, majice puffczin
mnoho (= deserta) 27 atd.
puśpan, ., buxus: jako puffpan (= bu-
xus) 21°.
put, m. (/.2), [peregrinatio] : pûtnici, kteti
na putt k sv. apoštolu přicházejí (= vi-
sitant) 112*,
pütník, »., peregrinus: putnyczi prebÿvaji,
kteří na püt pficházeji (— peregrino-
rum) 112.
püta, z^, vincula: v puta spieti... is puty
utiekají (— compedes... vincula) 76.
pýcha, /., praesumptio: v takü pychu sé
vznésti (— presumpcio) 39*.
pykati, v. /»?/., conqueri: jeho smrti pyczi
(— conqueruntur) 20.
Pyngu), z , id.: (mésto) f Tyguij (— Pinguy)
90.
* pyśnó, ad»., optime: pyffnye sé pomftiv
(= optime) 122. I”. pyšný.
* py&ny, adj., solemnis: majíce pyfíne obéd
(= solennissimum) 62*. Г’. pyšně.
rácitl, v. śmpf., [dignari]: Ze jich raczil
stráž býti 10, aby raczil pomoci 14“ atd.
rád, adj., libens: rad mše poslúcháše 15,
chce rad učiniti 15*, že by chtěl radiegy
267
v ohen uvrci (= proiceret) 39°, mußZie
radiegy hledají krásné ženy (— magis)
47°, aby radiegi čest zachovali (— pocius)
35, velblüdóv radiegi zachovaji (= liben-
cius) 31° atd. V. rádcé.
fad, »., ordo: tuto o rzadu jich (— de
ordine) 4% 44; v kostelnim rzadu
(= officiis) 126^; tiemto rzadem (— hoc
ordine) 44°, priváZí rzadem (= ordine)
125* atd. Srovn. pořád.
rada, /., consilium : jeho rada (— consilium)
7^, rada byla dina (= consilia) 5 a/d.
rádcé, *radsé, m., consiliarius: ti hayt-
mané jsi radfie téch ... radfie toho vý-
vody ... jst tradiegie těch ... (= con-
siliarii) 44°. Г. o vzmiku chyby, radéjé
v dvodé, v Lfil. XIV. 359—360 atd.
raditi, v. ;52/., [suadere]:
I. Radyl jim (= persuasit) 6 a/4. ;
ll. s hvézdári fie radye (— interro-
gant) 33, s modlami fie radie (— con-
sulunt) 27 add.
fádny, adj, decens: w rzadnem náčiní
(— decens) 33.
radost, /., gaudium: v rajskych radoftech
(— gaudium) 23.
radostné, adr., [laete]: pfijal ji radostnye
14.
radovati só, v. imp/. gaudere: radowaly
gfu fie (— gaudebant) 23.
rajsky, adj., paradisi: potokuov rayfkych
(— paradisi) 5*, v rayfkych radoftech
(= paradisi) 23 aźd.; zołdsłć rajské ja-
blko: rayfkych jablek mnoho (— poma
paradisi) 17*.
rakvice, /, conchile: slimäky neb rak-
wiczie (— conchilia) 108*.
rámé v. rameno.
rameno, z/, humerus: jiné dvé na ra-
meny s obi stranü (— humeros) 10.*,
na ramenu (— humerum) 11* ala.
rána, /., percussio :
I. sedm kyjovych ran... poéet ky-
jovjch ran (— percussio) 45*.
ll. sobě ra" učinie . ... k každé ranie
(— vulnus) 110*; (psi uméji sé)
z ranij vyvrci (— quod ledere non
potest) 86* a/d.
raniti, z. śmp/., vulnerare: lev casto velmi
ranyen byjvá (— vulneratur) 86* fie velmi
ranij (— vulneratur) 110* a/4.
ráno, s/, mane: velmi rano (— mane
facto) 53°, rano velmi vstavie 15° a/d.
