Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
100 Desky dvorské král. Českého :
sirotka. A když pak paní Markéta umřela, tehdy paní Katheřina po jejie smrti k tomu
statku připovídala se podruhé jako dědička i přípovědné dala, tu Baptista prosil mě, abych
se přimlúval ku paní Katheřině, aby jemu to dědicstvie prodala, a já sem jeho otázal,
co by jie za to chtěl dáti, a on řekl: „Dal bych jie sto kop, aby mi to všecko pustila mocně
a dědicsky.“ Tehdy paní Katheřina odpověďala řkúc ke mně: „Milý pane Sobole, co bych
to měla dáti za sto kop, ano nebožtík Vanček, otec muoj, nechtěl toho dáti za tři sta
kop?‘ To mi jest velmi dobře svědomo. Actum feria II penthecostes et ante Bonifacii
[4. června] a. d. ete. LXXX septimo. (Po strané poznamenáno: Pro eadem Katherina de
Panossieho Vgezda).
") Tím se odkazuje ke knize DD. 33, v jejíž druhé polovici na uvedeném listě
(= str. 353) jsou zapsána následující svědectví,z nichž první označeno po straně poznámkou:
Pro Johanne Baptista ad citacionem, ubi citatur a Katherina de Panossieho Vgezda:
Mašek z Újezda Panošieho, man příslušející k Hrádku, annorum LX vel ultra, prout
solus dixit, iuravit elevatis II" digittis et dixit: ‚To mi svědomo, že Jan Baptista ten
dvuor v Panošiem Újezdě držal z své mladosti a nikdy za mé paměti odtad vyveden
nebyl. A to drží po své mateři; ale otec jeho tu prve nic neměl, žádného dědicstvie, než
že se přiženil k jeho mateři. Ale jejie otec, paní Katheřinin, měl jiné dědicstvie v Modře-
jovicích. Pak, by se ona paní Katheřina k tomu statku připovídala po smrti mateře své,
tohoť já nevím aniž umim povèdèti.‘ Johannes de Panossieho Vgezda, man k Hrádku,
annorum ultra LX, prout solus dixit, iuravit elevatis IIS digittis, dicens: „Svědom sem
toho, že paní Katheřina z Panošieho Újezda nikdy na tom dvoře nebyla než příchozí, a
otec jejie také žádného dědicstvie tu neměl, než měl své siedlo jinde, v Modřejovicích,
ale tuto v Panoším Újezdě nikdy hospodářem nebyl za mé paměti. A mátě Baptistova
říkala, že Katheřiny odbyla, dcery své, statkem, kterýž měla v Modřejovicích, a pobiezela
Baptisty syna svého, aby jel s ní na Hrádek, že mu chtěla ujistiti ten statek kniehami
na Hrádku, pravíc: „Vzdám tobé v$ecko, nebt Kathefina má dosti a dala sem jie dosti.'
A když se vdala pani Katherina, byla na otcovu dédiestvie v Modfejovicich, aź potom
to prodala a byla s mužem v Berúně až do smrti muZovy a na tento statek v Panoším
Újezdě nikdy se netáhla, až nynie, aniž mi jest vědomo, by se připovídala k tomu statku,
až po smrti mateře své, a on Baptista dochoval tu smrti baby, otce i mateře a tu se jest
rodil“ (Po straně tohoto a dalších svědectví poznamenáno: Ad idem). Zyga z Rausí-
nova, úročník Albrechtuov Kolovrat z Krakovce, annorum LXX, iuravit elevatis [I dj-
gittis, a svědčil v tato slova: „Že paní Katheřinin otec na tom statku v Panoším Újezdě
nikdy nic neměl, jakož se ona na to táhne a sahá, než měl jinde, v Modřejovicích.
A tohoto sem svědom, že se Baptista tuto rodil a dochoval tu smrti baby, otce i mateře,
a že ona paní Katheřina odtud odbyta jest statkem v Modřejovicích; a tu byla s mužem
svým, až potom se do Berúna stěhovali. A nikdy sem o tom neslyšal, aniž mi co vědomo
jest, by se ona kdy připovídala k tomu statku. Wanczura de Panossieho Vgezda,
servilis regius ad castrum Hradek, annorum LX, ut solus dixit, iuravit elevatis [[% di-
gittis et dixit: ,To mi svédomo, Ze jakož se na to táhne a na ten dvuor ta paní Kathe-
