Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Doslov. 547
stránce látkoslovné — — ale texty a rejstříky k nim zabraly tolik místa,
že jest nutno všechny tyto rozbory zatím odložiti do díla nového, jež může
býti věnováno zcela jenom zpracování látky v těchto dvou svazcích vydané.
Proto zde přestávám jenom na některých poznámkách o hlavním jeho,
největším a pro nás nejdůležitějším díle, o Glossáři. — —
O středověké a novější literatuře slovníkové zevrubně informuje nové,
veliké dílo védecké ,, Glossaria Latina, iussu Academiae Britannicae edita,
I— III, 1926" (v PatiZi, vyd. W. M. Lindsay). Tímto vydáním je starší práce
Goetzova-Loewova, o níž zmínka v úvodu k I. sv., naprosto antikvována.
Je v ní podána, jak sám Lindsay v Archivum Latinitatis mediii aevi, 1927,
95—100 vykládá, „the new and true theory of mediaeval Latin glossaries‘.
Drive se myslivalo, Ze tyto slovare byly price učence, řekněme, 7. století,
jenž pilně četl staré texty a zachoval tak „ancient lore". Ukazuje se, Ze
tomu tak není; že to jsou toliko ‚,glossae collectae‘‘, hlavně pozdní po-
známky k bibli a Vergilovi, časem abecedně srovnané. Úkolem nové práce
je vésti glossy až k zřídlu — až k tomu verši bible nebo Vergila, odkud
čerpány.
Správně Brůckner*) (jeho práce je uvedena v úvodě k sv. I., místo
naše otiskl též 1922 Jan Łoś, Początki piśmiennictwa polskiego, 2. vyd., 114)
mohl napsati, Ze stfedovéké slovniky ,,dla dziejów języka przedstawiają
żródło większej wagi, przechovały bowiem wyrazy, których w innych
żródłach albo wcale nie odnajdujemy, albo w znaczeniu już zmienionem, po-
chodnem; one też zbogaciły Język, zmuszając do tworzenia nowych słów, ©
które ze słowników w literaturę wsiąknęły; one świadczą o stanie języka
wogóle, jego zasobach 1 lukach, o najdawniejszej jego terminologiji, o przy-
mieszce słów obcych, o potrzebie wreszcie, która słowniki wywołała."
To platí ovšem i o prvním našem slovníku, Glossafi Klaretové. I on
je plodem onoho velikého kulturního hnutí doby Karlovy, jak je zevrubně
vypisuje Konrád Burdach v svém široce založeném souhrnu „Vom Mittel-
alter zur Reformation'' (1912.—1927, dil II, 1, 3, 4; III, 1, 2; V); i on náleží
všemi svými spolupracovníky a celou tendencí do kruhu učenců a umělců
skupených kolem osoby tou dobou biskupa (litomyšlského, později olo-
mouckého) Jana ze Stredy; paralelně vedle sebe jde tu literární produkce
latin ká, česká i německá Latinské dílo Jana ze Středy o sv. Jeronymovi
vychází zároveň ve zpracování německém a českém (a není náhodou, že
v českém zpracování se Satan překládá klacetovskym 'nekośnik'), tak jako
vedle česko-latinského Klareta stojí némecký Buch der Natur Konráda von
*) Kromě Brůcknera jsou pro nás ještě důležité rozpravy J. Mclicha, A ma-
gyar szótárirodalcm, I, Rudapest 1907 (str. 1V -;- 127, otisk z akademických Nyelv-
tudománvi kózlemények, XXXV—-XXXVII), A. Breznika Slovenski slovarji (Raz-
prave, Ljubljana, 1926, ILI, 110—174), P. K. Simoniho Pamjatniki starinnoj russkoi
leksikografii po rukopisjam XV—-XVII. stol (1906 v Izvést. otd. rus. jaz. XIII, I,
175—212) — a práce Berntcvv o lexikálních dílech středovčké literatury našich
Němců.
