Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Nastol(ov)anie
Nastol{ov)anie nt. = kathedra (s. Pe. |
tri“ 2397 nasstolanye (rym na Obráce-
nic; hlayetovsky :kváceno) ,,de festis" —
cathedra mnastolowanice Vcle£. (omy-
lem); mint se svdtek 22. nora. SS. IH,
504 myln£ — stolec
nástopnik m. — introitus 2420 nastopnik
AB (m{nEn ‘introit’ &ist mse). SS. do-
dává: „strojené a možná i chybně
(m. nástupník) napsané".
móstya$ i. nastroj
nasirażenie nt. — laqueamen Boh. 930
nastrazenye (O 931; E nadstrazenye
omylem) = RVedň. 64" atd. V Klave-
lori nástražka.
naslraziti v. nastraženie
nástraZka f. — laqueamentum 2650 na-
strazka (rym sietka; v rybářství).
Srovn. předchozí.
nástroj m. = norma 1537 nastroy AB =
nastrass VeleS. (omylem). SS. cituje
z Diefb. norma = winckelho cz, winckel-
masz, regel..
(nastúpenie nt. — entimenia <omyl mislo
Srdounuad Vokab. 216 nastupenic
(KI; vis pozn. tamže).
nasvagté?) nt. = suffragium 2434 nasva
(rým abeceda): SS. „slovo umělé, ne-
pochybně taková zkratka ze slova
nasvátnost jako pamat monimentum
(v téže kapitole Prešp.) z památka'';
ale nasvatnost je ve v. 2444; zdá se,
seźlo jde o přímluvu svalých, že asi zhrá-
ceno (památka» na sva(té5.
nasvdtnost f. -- sacrificium 2444
Svatnost, neujalo se.
nag poss. = nostrum 304 nasse atd.
naše v. náš
našec v. násěč
našinec m. nostras 1129 nassinecz
(rfi; oSkrec) — Mam. A 30" eld.
nat f. — gena 760 nat AB — Bob. 311 —
Mam. A 15*, 24* — Vele&. (gemma omy-
lem) — RVodň. 61" Nn 66" (natl).
náton m. — stranstrum 635 naton ABCG
Boh. 243 — Mam. A 36" —: Slov.
JTfeb. 12 — Nn 69V — Lact. «id. Po-
dnes v dial. sev.č. nátoň = špalek, na |
kterém se natíná Kol! VI, 7786, 55. $5. v.;
na-
srovn. opřel sekeru o nátoň Jirásek SS.
XXTII, 53 (podob t. X.XVIT, 30 atd.);
je ledy možno, že již tehdy bylo nátoň,
ne niton.
— nivitek.
355
natoáfcnie v. natvrzenie
prosopeya (:77:0000)7t0-
лоиа) Vokab. 178 natwrzenye (jenom
Kl., v. t pozn). SS. II, 510 navrhuje
natvarenie.
[natvr zenve nt.
Vokab.
zaniklo,
[Nauéente nt. — Ter(pysicore
369 nauczenye: jmćno Musy,
neuměle ulvořeno.
Naučevník m. == Doctrinale 2382 nav-
czewnik (rým Davoik): mint se příručka
Doctrinale Alevandva de Villa Dei.
naučíš v. naučiti
naučitel m. = eruditor 1295 navczitel
AG ald.
| naućiti vb. pikt., 2. sw. - disces 13
nauczis sye ald.
Srovn. naučenie.
naučka f. — documentum 1098 navczka
AC; za to nyní nauka.
nauloh m. = vadir 190 nauloh (А: В
nayslon); SS. s. v. najslon pokládé naj-
slon za člení správné a lak bylo i v textu
označeno, ale Patrně člení nauloh je
správné: kontext situs úloh, nadir na-
ûloh, obezrot orizon: adir hlavetov-
ským гризобет zpola přejato, zpola
přeloženo.
naumlovnik v. navinovnik
ndusek m. — inauris Boh. 575 naussek
(var. nasyecz omylem) atd., asi biblického
biwodu. -nav v. nosonav
ndva v. nenava
nával m. — sarcina 728 naval (rym zákal)
ABC = RVodń. 70a aid.
ndvara f. — zerophagia ( - $ggoq«ayía)
1790 navara ABD (D 39; D 3 = semi-
coctus) — Boh. 536 — Wiesb. 13
RVodn. 76" Veleś. aid
ndvaz v. navaz
návaž m. = (pondus? appensum?» Vo
kab. 241 nawaz; © lextu mezera,
v niż latinský výra: vypadl, možno čísti
též návaz.
navinovnik ra. — accusator 1074 navi-
nownik (AC : B navmlownyk omylem);
zaniklo, neuměle tvořeno.
-návist v. nenávist
návitek m. = altena 2561 Navitek =
Mam. A 14" = Velc$. (altrua omylem)
== Vocb. 175Y aid. SS. srovndni sb. na-
vitale : - osnova: Ronlerl tkadlicé, nâ-
vitek, knÿp, ochle
