Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
markrabie —-
mayinář v. marnér
maiz v. marec
markrabie m. — marchio 974 markrabie
AB (rym hrabie) = Boh. 873 (var. mar-
krawyy F, dialekt.) atd.
markrabiná f. =- marchionissa 977 mark-
rabina atd.
markravi v. markrabie
marnéř m. = nauclerus 2642 marnerz —
Boh. 921 = Mam. A 29Y afd.; pak ma:
rináf.
marny adj, JDatUl-: vanis Exempl.
312 gl. marnym atd.
maršál(e)k m. — marsalcus 973 Marssalk |
(A, pro melyum íZtý: múže býti pu-
vodni tvar, neaklimatisovanyy: marssa-
lek B) atd.
marule f. — maroda 301 marule (A: B
marulye) = VelcS. (marcida) atd. Nynt
= balsäm, die Melisse Jg. Kt.
maruné í. — marubium 856 marunye AB
(rim ptakovole); bozdèjà maruna
timbaba Lact. atd. Je.
mary pl. f. = feretrum 2378 mari = Boh.
739 = Wies. 1007 — Lact. atd. Z nëm.
más m. — bria 2072 mass AB = Vocb.
175" etd.; né. maz. Z nim. maze, maz
mas(s) v. 4. maz
(masaf m. — lanista Boh. 933 masarz
(var. wlnarz spojením s lana), Klaret
za lo řezník.
= carnifex v. nást.
masarnik m. — carnifex 2526 masarznik
(А: В masarz opravou; rým teznik);
Gb.: masafnik v Pre$p. ustrojeno pro
rym se řezník.
-mdslé v. podméslé
-máslnik v. podmáalnik
máslo nt. = butirum 484 maslo : - Boh.
166 — Wiesb. 766 = Nn 70° =
Rstl. Drk. 189a atd.
mdslojë f. — placena 26% Masloge (A:
nassogye B omylem) Žídek krak.
(CCM. 1837, 231, maslogie (latena —
omylem: opisu, p odříznulo,; ,,volatilia |
campestria“. Gb. č!e tyto doklady jako
masojéd — né. masojídek (ptá&k); foto
heslo nemá však starších dokladii: maso-
jed by krom toho bylo roti metru. Zdá
se, že změní vukopisná žádají heslo más-
lojé, Klarel spojoval placcua s placenta
= koláč.
V. FJaj&hans: Klaret, ll.
mateří 337
mdslojéd v. maslojé
masné krámy v. krám
- carneator 2584 masnik;
sroun. à collectore porcorum, qui vulac
dicitur masnik list. 1251 Je.
masný v. krám.
maso nt. — caro 470 masso
ald.; slc. máso.
divie maso v. divie.
Srovn. masočrv, masopust; vzdy psáno
masso: lakićż dial. mor. Basi. Dial. I,
51, 63.
masnik m.
: + Boh. 431
masoërv m. = icter 588 massoczerv (A:
massoczrw CB; rym slaninoërv) ,,ver-
mes“ RVodń. 51°a; Gb. dokládá
© Diefb. „icter, vermis in sepulcris
mortuorum''.
masojéd v. maslojé
masopust m. = carnisprivium 2407 maso-
pust (rým próvod; patrné omylem mn.
conductus: prehozeno) atd.
masosen ». mazosen
masso v. maso
mast f. = unguentum 893 mast AG atd.
Srovn. kolomast
mastel m. — tinallus 425 mastel ,,pis-
ces“, Gb. dokládá z Diefb. tinallus-
piscis asco; sroun. tinellus - jelec.
mastný v. krám.
máta f. = menta 790 AB mata := Boh.
320 — Wiesb. 346 — Nn 65' — Mam. A
— Rstl. Drk. 185' a/d., hojné v vostl
Svovn. nara.
máté f. — mater 1727 matye atd.
genitrix v. máti.
matenie nt. = fruta 1818 matenye (mezi
pecivem a cukrovim) : : mietenij RVodñ
51© ; sroun. né. michanice
matera f. — materia 46 matera - Boh.
17; ujalo se na čas materia mateni
Sekv. E 49Y Gb, matera Neub. Nauć-
hvezd. XV* — Rozb. I, 194 atd. Později
ustoupilo tvaru stě. mateřie, ně. materie.
materi adj.: malcřie dúška =- serpis 810
materzie duska AB = Boh. 334 —
Wiesb. 359 — Nn 65Y =- Veleš. atd.,
hojné v vosll.; né matefidouska.
matefie líčko v. nasl
mateřie Una — costus 813 materzie
liczna (A: rým květina; B materzye
lyczko opravou), Jg. čte mateří lýčko,
Gb. správně mateří líčko, ale omylem
opravije tak/ znění mateřie líčna, jehož
22
