833
833
View options
Show:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
240
irrelegalis <!> Slov. Třeboň. (ed MR,
11 a). Srovn. bezzakonn$ 16. stol. Ki. V
а bezzákonnfkà ohyzdnych XVII Pra-
meny dějin č. V, 424 b KL V. Tak měnil
i Menčtk, Gebauer a j. Syovn. zákně.
bezzemiuć v. kezzemať
bezzemar m. = aterris 1001 bozzemacz
A, pozemacz B; rým vladař. Opravu
v bezzemáč předložil (a do tetu prijať)
Mentth XXII, po něm Gebauer.
bezzubec m. — edentatus 2243 bezzubecz
AB. Později opraveno bezzuby Diefb.
Gb. Srovn. sisl. beząbo, strus. Bezzubb
1585 Tupikov.
bezżenec m. — agamus 1758 bezzenecz
AB — Nn 67! — bezenecz Vocb. 175"
Jg. V 826b; svovn. pol. bezzeniec Slovn.
Warsz. ct”. běž(č) v. podběžě
-běžan v. naběžan
-běžka v. pobieżka
biblé f. — biblia 2346 bible a/4.
bibrońi m. = infula 1937 bibron, ,stro-
jené“ Gb, „zastaralé“ Kt. И.
bié m. — flagellum Boh. 788 bycz ald.
V Klavetovi 2175—21722 scházi;
bicovanie nt. = flagellacio 1544 byczo-
vanie atd. bičovali v. bičovánie
bičovník m. = flagellator 1127 biczow- |
nyk ald. bid- v. t. vid-
bid- y. bied-
bidlo nt. — vestibula 1945 bidlo AB —
Vele$.; vestibulum bidlo Boh. 615 —
Wies. 852 = Anon. 7", Mam. A 36v;
bydlo Anon. 65*. 'Vestibula' Aaretovsk v
flur. Lro metrum; v Anon. mezi ,,supel-
lectilia domus''; podle důsledného psaní
'bidlo' patrně — garderoba, rohatina
na šaty. Nikoli = bydlo, jak Gebauer
[, 120. Srovn. bydlo apodisterium
Lact., hidle paxillum S/ov. Teb. 11
— contus Boh. 847 (Klavet l'pe tlàk)
[= textrollum Veleś. brdlo v. ¢.]
bied- v. béda
biedla í. — vensus 591 biedla, de nomi-
nibus vermium"'. Gb. cte bédla.
biednik m. — vesanus 1142 biednik AB
= Veleś. = Wies. 1391 — Mam. A 36",
ně. bidnik ald. -biehavy v. vyb&h-
biel v. bél
Biela, f.: Petrus biella Byela 1269 ( lave
tovsky zkváceno m. ‘Bielina’).
bezzemaï — blahoslavenstvie.
bielek m. — albugo 242 byelek = Boh
126 — Vocb. 175" atd. biele v. bielý
bielenie nt. — albamen 1575 byclenie —
Veleš. — Vocb. 175" atd.
Lielina v. biela
bielili vu. Bielenie
bielÿ adj.: biclà visné amarella Veles.
vzniklo z 'merusa visn& sed byele (sin >
amarelle' Boh. 269. V Klarelovi pu v.
683 snad vynecháno. Bielé rucho v Boh.
viz rúcho.
bienky f. = aldula 2570 bienki ,,néco
pii délání plátna'' Gb. s. bénky. Srovn
ně bijanka = pali¢ka Kf. V.
-bierati v. obieranie
bieśe v. byti
bihra f. = boa 561 bihra „strojenć” Gb.,
„zastaralé“ Kt. V. „de nominibus ser-
pentum'". -bijać v. pobijać
-bijatka v. pro-
bilem m. = coriandrum 880 bilem (Gb.
s otazníkem). Asi z něm. bilsen (kraut),
odtud Veles, coriandrum blen bud omy-
lem nebo opravou.
bific m. — preco 2219 birzicz = Boh.
935 = Mam. A 26" ad.
bifiéstvo nt. — preconia 1631 birziczstvo
= Veles. aid
birmovanie nt. : : confirmacio 2446 birz-
movanie = Veleš. atd.
biser m. — gemma (rkp. omylem gemina)
1898 biser: prejalo z ctrksiov., snad pro-
střednictvím mammoty. Sy. RVodi. 164.
biskup m. = episcopus 1016; biskup =
antistes Boh. 385 biskup = Wie b.
405 — Nn 66" atd. Srovn. arcibiskup.
-his upie v. podbiskupie
biskupstvie nt. — episcopatus 1045 bys-
kupstvie atd.
bitec m. = peritus 1106 bitecz = Wiesb.
1292 atd. Gb. s. by-. V. zabitec.
bit] v. bytél
bitie ni. — percussio 1546 bytíe atd.
Srovn. nabitie, pobitie, pióbitie aid.
bitové nt. — pulsus 2450 bitove A
Vokab. 348 pytow ,,de medicina'' (mini
se lep, puls).
bitovnik m. — percussor 1250 bytownik.
-bive. v. ubivec
blahoslaveny adj. = beatus 1209 blaho-
slaveni aid. V. VondráhR, Spuren 15]1C.
blahoslavenstvie nt. — beatitudo Vokab.
390 blahoslawenstwie ald.
Download XML • Download text
• Manuscript line view • Facsimile
