Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
122 A. XXVIII. Dodavek k dopisům rodu Rosenberského do r. 1526.
bude a někteří jiní. I prosímt, Ze na svrchupsany čas budeš. Tohoť prosím odpovědi
po tomto poslu. Dán u Veliký pátek v Dubném. Jan Rüs z Cémin.
Urozön6mu panoßi Jarohnövovi z Ausußie, haytmanu na Třeboni, přieteli mému milému d.
*) Viz č. 1768 (1463, 14. dubna).
1767.
Koňata z Olešnice Janovi z Rosenberka: že Rous ujel, neznámo kam. (R)
Na Vihlavech (1463, 18. dubna). — Orig. arch. Třeb. Fam. von Cemin.
Urozeny pane, pane muoj milostivj! SluZbuf svü vzkazuji TMti. A гаё УМЕ
védéti, Zet sem s Přibíkem mluvil, aby Růúsa obeslal, aby před VMtí stál v pátek
[15. dubna] I dal mi jest Přibík odpověď, že jest z kraje ven jel a že jeho nevie,
kde jest. Než kdy sě do kraje vrátí; že jemu to chce pověděti. A prosím VMti,
jestliže by mne potřebie nebylo v pátek, rač mne doma ponechati, nebť jest mi něco
pilně potřebie. A toho mi račte odpověd dáti. Dán na VIhlavech, tu stfédu po Velice
noci. Koňata z Olešnice.
Urozenému pánu, panu Janovi z Rozmberga, pánu mému milostivému buď dán.
1768.
Paměť o při Jana z Rosenberka s Janem Rousem z Čemin. (R)
Na Krumlově 1463, 14. dubna. — Orig. arch. Třeb. Fam. von Cemin.
My Petr Višně z Větřnie, purkrabie té chvíle na Krumlově, Jan Koňata
z Olešnice, Pavel z Prahy, Oldřich Drochovec z Pláně a Petr Svatomír z Milikovic,
vyznáváme tiemto listem obecně před každým, ktož jej uzřie aneb čtúc slySeti budü,
že sme při tom byli a stáli na Krumlově v světnici veliké tu středu velikd u puosté
[6. dubna], kdyZ jest urozeny pán, pan Jan z Rozmberka, pán náš milostivý, mluvil
JMt s Rúsem, že chce vsi vyplatiti, ty, kteréž od JMti drží, a dáti jemu, v kterýchž
listech stojí groši českými neb zlatými, že za každý groš sedm peněz chce dáti,
a kdež opět stojí zlatými, že to JMt chce dáti zlatými. A Risovi toho učiniti sě
nezdálo, aby bral sedm peněz za groš, než že sě chce listuov svých držeti. I podal
pánu Ris purkrabi Pražského,*) aby to purkrabie ohledal, co by bráti mél. A pánu
sé toho také nezdálo učiniti, by sé JMt s Rüsem v súd dával, a že tomu pán chce
tak srozuměti, co mu mieti bude učiniti bez súdu, podav mu JMt tohoto: že mu
chce listy všecky obnoviti v táž slova, jedné aby na lidi neukazovaly a on aby lidí
nedržel, a úroci nynější Svatojirští i z toho listu třetieho, kterýž svědčí věnným
právem plněnie dvě neděli napřed, aby mu dáni byli; a o sv. Havle summa hlavnie
i úroci, vedle listuov těch obnovených, że mu také dáni budú. Tu řekl Růús, že ne-
toliko jeho sě dotýče, ale ženy jeho a dětí jeho, že je jim všecken svój statek za-
