Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
522 Listiny archivu někdy Olešnického
cursibus, piscinis, pratis, pascuis et vineis, censibus, redditibus, prouentibus, vsibus,
usufructibus et aliis, guibuscumgue censeantur specialibus nominibus, pertincnciis et
vtilitatibus vniuersis, mero et pleno dominio, cum iure patronatus ecclesiarum, ut
premittitur, metis, limitibus, gadibus, graniciis, circumferenciis, guemadmodum ipsa
bona ab aliis bonis circumadiacentibus circumferencialiter antiguitus sunt distincta,
theloneis, nullo alio excluso in eis, nisi dumtaxat vno theloneo in Landshut, guod
de ponte ibidem trans fiumen Morawe recipitur, guod guidem theloneum pro nostra
camera et successorum nostrorum, marchionum Morauie, rescruamus, nichil aliud in
bonis predictis pro nobis, heredibus et successoribus nostris penitus reseruando,
animo deliberato ac de certa nostra sciencia in veram et iustam hereditatem et he-
reditariam possessionem dedimus, donauimus, contulimus et virtute presencium damus,
conferrimus [sic] et donamus per ipsum et heredes ipsius bona predicta omnia ct
singula, prout superius specifice sunt expressa, hereditario titulo possidenda, habenda,
tenenda, regenda et in usus proprios vendicione, permutacione uel alio quouis modo
tamquam bona hereditaria et naturalia conuertenda. Presencium sub nostro appenso
sigillo testimonio litterarum dat. Prage die Exaltacionis sancte Crucis a. d. mill.
trecent. octog. sexto. — In plica: Ad mandatum dom. marchionis Andreas protho-
notarius. (Petef červená visí na proužku pergamenovém).
36.
Jan z Dobrušky a rukojmové jeho slibují pod tisícem kop gr. praž. posluśni byti i mocné
držeti a trpěti vše, co by pan Půta z Častolovic vyřekl o hlavu a o smrť páně Znatovu ze
Skuhrova. (10).
Bez místa, 15. pros. 1387.
Já Jan z Dobrušky, těchto podepsaných úmluv první dlužník, Sčepán bratr
jeho vlastní ottad z Dobrušky řečený, Smil a Oldřich bratří z Holic řečená z Šterm-
berka, Heřman a Beneš bratří z Chúsníka, Beneš z Hrčína z Rysmburka řečený,
Arnušt z Črnčic, za mě a se mnú rukojmie, vyznávámy vščm, ktož tento list čísti
nebo slyščti budú, že slibujem svú plnú vérú, jednú rukú nerozdielnú puod tisíc kop
sr. střiebr. dobrých rázu praž. posluśni býti i mocné držčti a trpčti to všecko,
co by pan Puota z Častolovic mezi námi vypověděl a vyřekl o hlavu a o smrt páně
Znatinu někdy řečeného z Skuhrova, ničehož nic o tu smrt a o tu hlavu nevyní-
majíc. Pak-li bychom toho dřieve řečeného pana Puoty poslušni nebyli a toho všeho,
co by vypovědl [sic] mocně, nedržěčli, a to řečí neb skutkem pfréru&ili, tehdy inhed
beze všie omluvy panu Puotě a panu Ješkovi z Nového Hradu z Lichtmburka řeče-
nému mámy i slibujem ty peniezé syü Vérü i svü ctí plniti. Pak-li bychom neplnili,