821

This is where the footnotes go.

View options

Show: Formatting <lb> Images

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

E. XIII.

POPIS ODCIZENYCH STATKÜ DUCHOVENSTVA postoupených komoře královské roku 1454.

Vydává VW. VW. Tomek.

V prvním a druhém díle Archivu Českého (I. 493—546, II. 173—208, 444—481) vydána jsou „Registra zápisův královských i obecných r. 1453 a 1454 sepsaná“, to jest popis někdejších statků duchovenstva v Čechách, kterých byl císař Sigmund zápisy čili zástavami v určitých summách peněz postoupil rozličným pánům, rytířům neb i městům během války Husitské nebo po skončení jí následkem smluv se stavy zemskými zavřených. Byly to totiž statky dílem, kterých zapsáním Sigmund zjednal sobě od jednotlivých pánů a rytířů pomoc válečnou, dílem kterých se protivníci jeho během války zmocnili, jimž on potom dle výminek míru dal na ně zápisy. Z usnešení sněmu roku 1453 za krále Ladislava působením Jiřího Poděbradského co správce zemského složen jest registřík všechněch těchto zápisů, aby se vědělo, kdo jaké právo měl nebo neměl, tak aby ti, kteří se statků byli zmocnili bez zápisů, přidrženi byli k navrácení jich ku prospěchu komory královské. Byla k tomu, jak v předmluvě k I. dílu Archivu pověděno, zřízena kommissí, která měla práci svou počíti dne 23. listopadu roku 1453, pokračovati v ní čtyři neděle, a za čtyry neděle potom opět čtyry neděle.

S tímto registrem zápisů věcně souvisí registřík jiný, o kterém se v onom usnešení sněmovním zmínka neděje, ač beze vší pochybnosti i k sepsání jeho se téhož času přikročilo, totiž registřík statků těch, na které držitelé zápisů neměli a protož nyní králi a správci zem- skému jich musili postupovati. Naskytl se nám registřík takový v rukopise bibliotheky kapi- tuly Pražské pod znamením G. XXV. formatu úzkého podlouhlého, ve kterém se nachází na listech 22 až 31. Jest to přepis souvěký, jak dokazuje ráz písma právě ještě z prostředka patnáctého století a k tomu také několik slov připsaných do něho pozdější rukou doktora Jana z Krumlova, kterýž byl kanovníkem a později děkanem Pražským od r. 1461 až 1488. Patrně byl shotoven ku potřebě kapituly, jíž záleželo na zvědění, které z jejích statků na- cházely se mezi navrácenými, aby snad časem od krále jich zase. vyžádati mohla. Ukazuje k tomu i poznámka na listě 27 jinou rukou současnou učiněná, kdež při uvedení Újezdce mezi vsemi navrácenými praví se: Což se Újezdeuo dotýče, nevieme ještč, který náš. (Že se