Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
100 A. XXVIII. Dopisy rodů Hradeckého a Rosenberského 1450 15926.
mohli, aby v mocnosti a duostojenství královském v království Českém kralovati
a vládnüáti JKMt rácil пе jménem, ale buohdá skutečně, a jiní aby moci jeho krá-
lovské na se nevtahovali a nevládli pod nižádnými zpuosoby. Neb i tomu jest roz-
uměti, že jsú některé osoby JKMt uvedly v zápis, aby bez nich a jejich rady nic
nečinil, ani komu co přiříkati ráčil pod duostojenstvím svým královským, ježto k tomu
a takovému zápisu krále JMt uvésti jsú neměli a nemohli, aniž jeho užiti mají proti
duostojenstvie královskému a proti své povinnosti.
Již pak JMKská král Polský bezpochyby to všecko znaje, jakou by v tom ve
všem radu najdokonalejší k brzkému napravení takových všech věcí králi JMti, pánu
našemu milostivému, pro dobré JKMti i také země České dáti jměl, jakožto král
a pán JKMti najbližší a krevní přítel a milovník všelijakého dobrého a spravedlivosti,
v tom jse omýliti ani tím prodlévati neráčí pro horší věci, kteréž by brzo z toho
zruosti mohly.
Co se pak pana Jindřicha z Rožmberka, jakožto vladaře a zprávce rodu a domu
toho, i bratří jeho, dotýče, té nevole, kteráž jest zvláště mezi pánem z Rožmberka
a panem Lvem vznikla, o tom aby JKMt zprávu, jakž samo v sobě jest, tuto jmiti
ráčil: Když jest bylo po odjezdu krále JMti z královstvie Českého do královstvie
Uherského a po odjetí úřadu panu Lvovi, tu jest pan Lev, učiniv sjezd, s kajmž
mohl zápis učinil a v ten také nebožtíka pana Petra z Rožmberka uvedl. Kdež pak
proti tomu psaní JKMti nejedno učiněno, i od mnohých vuobec též mluveno, že by
takový sjezd a zápis proti moci a duostojenstvie JKMti byl. Ale přes to pan Lev,
kohož mohl, v ten zápis potahoval, i nebožtík pan Petr, strýc páně, z ponuknutí páně
Lvova pana Jindřicha v týž zápis uvésti chtěl. Ale pan Jindřich, rozuměje tomu, že
by ten zápis proti králi JMti, pánu jeho, a na odpor přiřčení tomu, kteréž jest pánu
svému učinil, býti jměl, k němu jest nikterakž svoliti a veň se dáti mezi ně nechtěl.
Tu jest pan Lev chytrostí svú, ukojiv sobě pana Petra nebožtíka, těchto pánuov
strýce a statku držitele, a jako jej v své moci maje, protože pan Jindřich v ten
zápis jíti nechtěl, k tomu jej přivedl, že jest pan Petr nebožtík z Rožmberka statek
jich pánuov z Rožmberka vlastní a dědičný, kterýž bez povolení JKMti nikterakž
z předešlých zřízení dělen ani od nich ocizen býti jest nemohl, odkázal panu Lvovi
a přátelům jeho nespravedlivě. A tak pan Lev sahá jim k statku pánuom z Rožm-
berka vlastniemu a dědičnému, což jim před pánem Bohem i před lidmi spravedlivě
náleží. Protož oni páni z Rožmberka, na žádné chytrosti jeho jse neobracujíce ani na
jeho zápisníky, z spravedlivosti své jim po předcích a rodu jich náležitého statku
jse drží a vod té nižádným obyčejem do hrdel i statkuov svých odstúpiti s pomocí
boží nemíní, majíce dosti pánuov přátel i téměř všecku obec, kromě zápisníkuov,
sobě náchylnú, znajíce zjevnü spravedlivost pánuov z Rožmberka, jich proti panu
Lvovi buohdá neopustí.
