Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
z roku 1450. 247
poddá, ale ať bych já také v tak veliké tesknosti nebyla, a proto jsem tak psala
věřéci TMti, že račíš mé neřádné bydlo opatfiti. A viemf jsem psala, Zef se velmi
dobře mám, krom jediné TMti a panu Jindřichovi; a protoť jsem tak psala, neboť mi
je to muoj Jindřich *) psal, ještof to věděno nebude. A prosím, rač jej sám čísti
a Zádnému ho neukazovati.
14.
1450, 26. Febr. v Krumlově. — Oldřich z Rožemberka Perchtě dceři své, že se nemůže s ní
shledati a že se postará, aby přijela na Krumlov. (Koncept L. r.)
Paní Perchto dcero milá! Jakož si mi do Viedni i sem psala, Zadaje se mnü
à S bratřími svými shledání, pakli by toho býti nemohlo, ale ať bych k tob& Risa
vypravil: tomuť sem všemu dobře srozuměl i dávámť na vědomie, že v tuto sobotu
ocavád vyjedu na Zviekov, a tu se mám se panem Alsem a s jinymi ubrmany sjieti,
a odtud pojedu do Pilzné také k uloženému roku, a tak Ze se nynie v této miere
shledati nemuožem. A také nezdá mi se za podobné, bychť nynie Rúsa k tobě vy-
pravil; než když bohdá zasě přijedu, chciť na to tak mysliti i tč obeslati, aby sem
ke mně přijela, abych sám s tebú o ty věci rozmluvil, a tu bohda i s bratrany svémi
rozmluviti budeš moci. Protož milá dci, nemluv v té mieře dále nižádným o ty věci,
a když se bohdá sjédem, poradímť i přičiním se k tomu, ježto bohdá ty věci dobře
pójdú. A prosímť tebe, prosiž za nás milého pána Boha, ať nám ráčí pomoci, aby
búrsky v zemiech staveny byly a nám dal, což by duší našich spasení bylo. D. Crumlov
f. V. post Invocavit a. 1450.
15.
1450, 16. Mai v Mikulově. — Perchta Oldřichovi otci svému, tážíc se na zdraví jeho a toužíc
po shledání s ním. (L. r.)
Uroz. p. p. Oldřichovi z Rozmberka, otci mému milému buď dán.
Modlitbu svû vzkazuji urozený pane milý! A milý pane, velmi bych ráda sly-
Sela, by se TMt dobře měl; a byliť jsú mi o TMti zlé noviny pověděli zajisté, že
by TMt umřel. Já jsem se tiem byla velmi zamütila, neb veliků péči o to mám,
kterak se TMt má; a prosím TMti, rač mi TMt vždy vzkazovati, když by TMt koho
viděl, ježto by mě měl viděti, kterak se TMt má. A tak jakož jsem prve žádala
mého shledání s TMtí, již to snad pohřéchu nebude moci býti; proto Ze sem sly-
šela, že by mělo pole býti. Ale prosím TMti milý pane, račiž již na mě pro Buo
zpomenûti a ratiZ někoho ke mně poslati, ježto bych mu mohla toho svěřiti, což mi
se děje, a druhéf, by očima viděl, neboť veliká nůúzi trpím s tú hřéšnů mateří,
neboť mi se již v tom velmi stýště. A prosím TMti, račiž mü věc tak zjednati, ať
*) T. j. písař Jindřich.
