Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
B. IV. Snómowni wici Ceskć r. 1451, 305
wěci, kteréž hodné jsü knieżete; neb ty wóci, kteréž pokoje jsu, mysli, a je roz-
siewati wsady po zemiech i národech žádá. Zwláště wšak, aby toto najslowút-
nójsie a nékdy najskwélejsie Ceské králowstwie z dobrého pokoje radowalo sé,
žádá; kteréZto jest najmilejsieho stryce jeho, najjasn. krále Ladislawa prawé dé-
dictwie, sprawedliwÿ nápad, dluzné otcowstwie, budücie odpoóiwanie a stolice
slawnä. Protoz my posláni jsüce o wéci, kteréZ ku pokoji jsü, malitko slow o po-
koji prwé uéinime, potom poselstwie nam porucenć wylicime.
Pokoj, jakoż pisma swat ućie, trojim obyéejem s& béie: jest pokoj najlepsi,
pokoj zly, pokoj dobry. Najlepsi pokoj jest, jehoż pożiwaji w nebi blahoslaweni a
na zemi srownani owsem jsuce s woli bożi; a tento pokoj bożi jest, jenž jakoż
prawí učitel pohanský S. Pawel, presahi weškeren smysl, kterýžto dobré wuole
lidem, kdyZ se narodil Pán, angelé zwéstowali. Pokoj zlý jest, když sč spiknú we
spolek zli, we hiiesiech sobé powolujice; o tom die prorok Dawid: horlil sem na
neprawé, pokoj hriesnych wida. Ale ten zajisté a w prawdé nemuož pokojem
nazwan byti, ale spiknutie, Sibalstwo, kacierstwo; nebot nenie pokoj nemilostiwym,
jakoż die skrze Izaiäse hospodin; a w Ezechieli psáno jest: sklamali su lid muoj,
řkůce pokoj, pokoj, a nenie pokoj. Třetím obyčejem pokoj dobrý jest, kterýž
mužie křesťanští: bez swazku neprawosti dobrému zriezenie mésta a uziteéónému
králowstwie zprawowánie sami mezi sebů umlüwaji; a o tom die král Dawid:
hledaj pokoje a pilně následuj jeho. A nenie dosti jeho hledati, jakož k Rustikowi
mnichu píše S. Jeronym, ale utiekajicieho wsi pilnosti stihati. A pěkně stihánie
pokoje přikazuje sč, aby ne lehkým hnutím srdce, ale wsie mysli harliwosti aby-
chom pokoje hledali. A ne darmo; nebo mnozi jsü uzitkowé pokoje: nenie bázni,
jest doufánie, bezpeónost, okrasa, bohatstwie, upokojenie, délaji sé dédiny, hostinsti
kupci pricházeji, wzdéláwaji sé stawenie, swatby sé Ginie, mnozie sé lidé, jest nà-
bożenstwie, jest zákonów, jest wseliké ctnosti miesto. KteréZto wiecky weci krát-
kými slowy zawřel Izaiáš, řka: i sede lid muoj w pèknosti pokoje, w doufalém
piebywáni, w bohalém odpoëiwäni. JiZ tolik o pokoji buď powědieno, kterýžto
Král. Welebnost proto množí, nebo wěc jest kniežete hodna; král náš, jakož Izaiáš
přikazuje, kteréž jsů wèci hodné knieZete, mysli. Jiż pak nynie k wyprawowánie
poselstwie králowského s waším powolením přistupme.
Poselstwie k králowstwie nàm prikázané, urozeni páni! tam sě chýlí, aby-
chom k tèm wècem odpowëd dali, kteréžto znamenití poslowé waši: při hodu S. Ře-
hore před Král. Wýsostí w Nowém městě Rakůském wyprawili sů a prosili. Protoż
hotowi budeme, a coby k těm wěcem i žádostem králowstwie wašeho knieže od.
powèdèl, krätkÿmi slowy wyprawime. Protož račte pilně a wděčnými úmysly wy-
slyseti ty wěci, kteréž jménem kralowskym prawiti mame. Neb stiiezliwa slowa
budü a s rownosti i poctiwosti ozdobena.
A. C. II. 39