Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
A. VIT. Dopisy p. Alse Helického ze Sternberka r. 1449. 33
nàánie nékakého ztézka wéci obecné zemé této mohu byti jednány: játbyceh se
rád, jakož sem wždy prwé činil, cozby bylo chwály bozie napred, rádu, pokoje a
obecného země této i nás wšech dobrého, ktomu přičinil. Také pane píšeš o mém
psanie a dotkliwém hanénie pané Jitikowu oc. Weziż, Ze jsa zprawen od mých
přátel i jiných mnoha dobrých lidí, kterak p. Jiřík. o mně mluwil jest i rozpi-
sowal: já pak tiem winen ncjsa, newëdèl sem jinäk neZ tomu odeptiti, nechtě
w tom zuostali, z čehož mě jest winil bolidà newinnè. Piitom také dotÿèes o smrt
pänè Menharta dobré pamèti oc. Buoh to wie, žeť sem toho we zlém úmysle
nepsal; nez slyse ty i jinych pohriechu mnoho wéci od p. Oldiicha, syna p. Men-
harta nadřečeného, i od jiných mnoho dobrých lidí, kteréZ sé o p. Jirikowi obeene
hlásie, mnet jich jest, tot buoh wie, welmi zel; wéda, Ze ty wěci k ničemuž ne-
powedů dobrému. Než to, čehož w swém listu dotýčeš, proto sem některým psal,
aby to wédüce, i p. Jirik, priéinili sé, zdaliby ty wéci tak zaślć, wnóweć lepsieho
byly ještě uwedeny. Pises také diwè sè tomu, kterak mi sé ‘est to učiniti
událo oc. Jind mira sem toho nic, nez jakoz swrchu dotéeno jest, neucinil. Ale
jàt sé lomu nadiwiti nemohu, Ze maje w p. Jirikowi nadéji tak welikà , wedle té
dobré wuole, kteráZ mezi mnü a jim byla jest, i réenie a slibu mné ucineného,
že on řeči, psanie a wóci takowć proti mnč činí bohdá neduowodne, kterézto
rádné dálibuoh wzdy s sebe swesti mienim. Neb dobří lidé zde w zemi i jinde
dobre wéedie, Ze sem swü weéc wżdycky jinák nic neż prawe wedl w zemi této, a
wedu i podnes. Pak w duseec o wystraze jakoZ píšeš oc. Wsak wieś, Zct sem
toho diel dobry po Skulirowskóm wzkazal; a takót mi sč nehodí toho wścho tak
naze zjewowati, obáwaje sé w tom, by to nékterak sobě někto položil jinák než
jest; jakož mi sč to tato léta mnoho priházelo, a jesté i nynie přiházie. | Při témž
mě také milý prieteli wystřicháš, žeby sè na Kolíně pochlubowali, żebych ji po-
nukowal ku pálení oc. WéziZ to w jistoté, Ze nerku p. Jirikowi, ale iZádnému
jinému nikdy seni páliti jakž sem Ziw newzkizal. Z tót wystrahy welmi dékuji,
jako piieteli dobremu, a w tomt se mienim hohda tak opatriti, Zet to dobří lidé
shledaji, Ze tiem winen nejsem. Dotýčeš také o škodě, kterážť sč s Karlstainu
deje. "l'ohot nerád slysim, Ze sé ty wéci mezi wimi deji; chcit o to hned p. Oldii-
cha obeslati Tradeckého, aby to, coż jest mezi wśmi, w lepsie bylo uwedeno.
Pak éemuzkoli od něho porozumiem, tot dám po swém poslu wédeti. Prosimt
tebe také, poslu tomuto za zlé neméj z tak dlühého zasé nawrácenie. Nebt to
wina jeho, jakoZ sem porozumél, nenie, Ze jest, sem jda, šel na Plzeň; a já také
nynie mnohÿmi wècmi jsa zanepräzdnèn, jej spèsnèjie nemohl sem wyprawiti Dal
Krumnaw, sabbato ante dominicam qua canitur Oculi mei, anno domini oc. XLIX.
A. C. IL. 5
