Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
64 B. I. Král Wáclaw a gednota panská r. 1399.
tiochenský, kněz Wolbram arcibiskup Pražský, kněz Jan biskup Lutomyšlský, Jin-
dřích z Rozemberka, Otta starší z Bergowa, Heřman a Beneš z Chusnika, a Hynek
Berka z Hoensteina, wsickni za jeden ćlowek a nedielnó, mezi driewepsanym panem
naším králem s jedné strany, a mezi swrchupsanými i jinými ktož jsů s jich stra-
ny s druhé strany: takü mérü, Ze ti swrchupsani ubrmani maji den swaté Marga-
rety, ježto nynie přijde, spolu býti, a mají plnů moc jednati to wšecko podlé li-
stów a přísah dřiewestalých, i jiné wšecky wěci, kterýchž jest potřebie k zemi
i Krilow& Milosti, nic po sob& nepoostawujic; a k tomu roku mají sie sjeti do
Benešowa posléze ten den, a tu konečně dokonati; a byloliby jim třeba, tehda
mají moc plnů dewátého nad sie woliti. A také w tom primit maji byti wsichni
s obü stranü, ktoż jest pro koho zašel a ktož pro koho činí nebo nechá bezelsti,
tak že země Česká o ty žádné strany nemá hubena byti, a ani w zemi ani do
země škozeno; pakliby odkudkoli škozeno bylo, tehda Králowa Milost má toho
brániti, a to bezelsti stawiti pod základem toho piimiii. A také, ačby klerů po-
třebnů příčinů w tej chwili to konáno nebylo, tehdy těch osm mají moc plnú, dal-
Sie přímiřie wložití pod týmž základem. A my za ty wsecky wèci slibujem i sli-
bili smy swrchupsanym jednostajnym slibem, k dřéwepsaným pánóm a mużóm a
k jich straně, tak Ze to mó pewno, twrdo, jisto sdrzáno byti bez prerusenie pod
základem swrchupsanym. Pakliby to kterakkoliwek Kralowu Milosti, nebo jeho
stranů, nebo námi sešlo, a to sie nestalo, a na JM“, nebo na ny, nebo na jeho
i na naši stranu tiem dobrým swčdomím i dowedením to naše přerušenie a toho
nesdrženie bylo dowedeno: tehdy smy ztratili základ swrchu psaný, kterýžto má-
my i slibujem jim inhed po ukázaní a dowedení hotowými penčzi plniti, od toho
ukázanie a dowedenie we dwú nedčlí počád zběhlů, Paklibychom toho neučinili: ale
my wšickni, napomanutí nebo nenapomanutí, (mámy) inhed, jeden druhého nečekaje,
ani sie druh druhem omlůwaje, ani na druhého ukazuje, tocižto my z Starého města 6
nás konsel přísežných, z Nowého města 4 konšelé piiseżźni, z Malého Pražského 2
konšely přísežná, kteříž w ta doba budú), wsickni swymi wlastnimi żiwoty, każdy
s jedniem pacholkem a se dwéma konéma, ale my jini rukojme ostali kazdy sam
swym Ziwotem wjeti, nebo miesto sebe rytierského panosi poslati, każdy s jednim
pacholkem a se dwéma konéma, do mésta do panského we ctné hospody, kdez
nám ukáží w Českej zemi, na prawé a na obecné leZenie. A k tomu maji nam
dosti bezpezenstwie uéiniti, abychom mohli bezpečně piijeti, lezeti i otjeti, kdyz-
bychom sie wywadili A kdyżby bylo ot nás nebo za nás ležáno dwě neděli, a
my těch peněz pětináste tisíców kop šrošów jim panu Bočkowi i jiným ktož jsú
podlé nich nesplnili: tehdy buď ot nás a za nás ležáno neh neležáno, dáwáme
inhed swrchupsanym pánóm a mužóm plnú moc i práwo, ty jisté penieze wzieti
mezi židy nebo křesťany na naši na wšech škodu; a my nebo za nás wždy mámy
