Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
64
Kristově zjednala zákony hodné, aby podle zprávy jich lidi mrtvila,
vésila, pálila, topila, i jinak mořila a mučila. Té široké Cierkvi nenie
potřebie zprávy Kristovy, neb jest v jiném duchu štiepena, jediné že
s Krista oděvec sobě dělá chtiec zakrýti šeredství své.“ (185%). Anti-
krist věrné kazatele, „kteříž čtenie zvěstují podle duchu Kristova,
pálí, v žalářích je hnojí, klne, kaceřuje, i těm, kteříž čtenie následují,
posmievá i rühá se, hrozí, tepe, stíná, pálí, žalářnje a o to pilně
usiluje, aby ústa zavřel všem zvěstujícím čtenie.“ (6%). Chelčický vy-
týká kněžím, „že upálili muže spravedlivé v Konstanci, kteří je
spravedlivě kárali.“ (103%, pod. 1199). Pro víru zakusila zemé
česká vůbecmnohonásilí,zvláštěkdyž „bezmála všecky
země okolní proti ní povstaly jsú pro pii viery...“ (7%).
Rozhodně vyslovuje se Chelčický též proti přísným trestům,
k nimž se lidé na soudech odsuzují, zvláště proti
trestu smrti (152°) „(Kristus) ani mstil, ani hrozil pomstami rych-
tářskými ani lidi obtěžoval právy ukrutnymi a břemeny těžkými,
jako činí saudce tohoto světa“ (153%) „Má-li ta řeč (Kristova: Ne-
suďte a nebudete souzeni) býti pravá, tehdy netoliko k smrti neměli
by sûditi, ale ani ku pomstě ukrutné, jíž by sobě nechtěli: to jest
k mučení, očí vylúpenie, ruky utětí, statku pobránie, z města vy-
hnánie.* (1845.)
Svým rozhodným protestem proti násilí Chelčický
odchýlil se úplně od Táborů: tito násilím, válkou,
šířili své učení, Chelčický však „válku zamítá. Pro
zemské věci vedou jedni proti druhým války, „chtiec se povýšiti
jedni nad druhé a lepší býti, i vadí se o to a sahají sobě na zboží,
na lid i na čest, a o to se tepú, pálé sobě, krev prolevaji.** (7°).
Moc duchovní se spojuje s mocí světskou, chtějíc „vál-
kami a nesnézemi tézkymi“ potlatiti ,,kacffstvie sobé
nelibé“ (73*). „Všichni vzavše smělost od ní (t. od církve římské)
hotovi jsú s meči, s sudlicemi, s voštěpy a s samostiiely udefiti se
spolu o slovo protivné jakožto synové té mateře, kteráž jest opilá
krví svatých i všech, ktožby podolkuov jejiech nepodkasovali, jimiž
jest okráslena.** (191b). Chelčický zavrhuje $ ,celou patnáctiletou válku
husitskou' : ,,V těchto časech zkusili sú Jidé této země i okolní velikých
zamúcení, bčd a núzí, když se stalo zbúženie strany proti straně z přiečiny
viery, že jedni na druhé tiskli mocí jako na kacieře. A trvala ta
válka ukrutná na patnácte let s záhubami přílišnými,
s velikými strachy as davy. Mnozí z sedlákuov a lidí robotných
pro chudobu a pro hlad nemohli na dědinách ostati, nebo někteří
