354

This is where the footnotes go.

View options

Show: Formatting <lb> Images

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

v

Velikou zásluhu o rozvoj kazatelství má Karel Veliký. Za- vedl pravidelná farní kázání o nedělích a svátcích, kdežto dříve byl jen biskup povinen kázati. Alcuinovi uloZil, aby zrevi- doval a opravil sbírku perikop (lectionarium). Chtél téZ, aby kazatelé měli sbírku kázání, připravenou k bohoslužbě; proto na jeho rozkaz Paulus Diaconus slożil homiliář, obsahující patristické homilie, seřazené dle pořádku roku církevního.

Homiliář tento müZeme zváti první postillou. Slovo „postilla““ vysvětluje se stažením prvních slov z „Post illa verba textus“, čímž počínal se po přečtení textu výklad. Tak po- vstalo substantivum postilla, které značilo soubor výkladů ne- délnfch a sváteéních perikop. Někteří tvrdili; že zmíněný homiliář | byl skutečně již za Karla Velikého nazván postilllou. R. CnveL, Herzoa a jiní však dokazují, že byl tak nazván až později. Dle Cruela název ,postilla* dá se doloziti teprve počátkem 13. století, když Nicolaus Trivettus ve své kro- nice anno 1228 praví o arcibiskupovi Stépánu z Canterbury: ,Hic super bibliam postillas fecit", a anno 1238 o biskupovi Alexandru z Castres: ,Super psalterium postillas scripsit^. (Du Cange etc. Glossarium manuale V., 395.) Pojem slova ,postilla“ se rozšiřoval, a užívalo se ho nejen k pojmenování výkladů perikop, nýbrž též při výkladech celých biblických knih. „Postil- lare“ značilo pak ve středověku psáti běžné vysvětlení biblických knih. Výklady následovaly z pravidla bezprostředně po každém verši textu. Byly to postilly v širším smyslu; z nich jsou nejvzác- nější postilly Mikuláše z Lyry?), proslulého exegeta (nar. v 2. poloviei 13. století v Lyře [Lire] v Normandii), přívržence scholastiky, jenž hledí v nich vypátrati a doložiti přesný smysl slov Písma sv. a jen někdy snaží se vylożiti též mystický smysl jejich (intendo circa litteralem sensum insistere et paucas valde et breves expositi-

kázání, od něhož se liší tím, že obsahu celé perikopy v jedné myšlence ne- soustřeďuje.

4) „Postillae perpetuae in Vetus et Novum Testamentum“ (5 sv., Řím 1471 až 1472). — V univ. knihovně v Praze, v rukopise XVII C 20 (pap., fol.), jest překlad výkladu Mikuláše z Lyry na evangelium sv. Matouše. Po dlouhé předmluvě (6 listů, „Przemluwa myltra slowutneho Mykulafle rzecze- neho Lyra na cztwero cztenye“) následuje , Wyklad zwelyczeneho myftra a vezytele py!ma Swateho Mykulafle rzeczeneho Lyra na przemluwu prwny gyzto vczynyl Swaty Jeronym w Cztenye l[wateho Mathul'ye“ ; pak jest vÿklad na 2. předmluvu sv. Jeronýma a po té následuje teprve výklad sám na ev. sv. Mat. Jak Donnovskt