354

This is where the footnotes go.

View options

Show: Formatting <lb> Images

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

2b1

pozdravil ete. zdaliž ta voda plačtivé dítě upokojí? Reknes ty, ho- spodyné: ,Já jsem to v pravdě skusila“. Ö slepota! Nice dokonce ty všechny pověry vám nepomohly, než vfra vase...“ (318). „Ze před třema Boží muky (!) trhaná tráva a ze třech studní vážená voda a vtěch dítě, jenž má sauchotiny, umyté uzdravené bude, věříte v tu vodu a trávu, ale medle, když dítě sauchotiny stratí: Kdo pomohl? Ta tráva a voda? Pro vaší víru ďábel pomohl skrze jiné tajné a přirozené věci, aby vás při pověrách zachoval, ale v krátkým čase do větší nemoci nebo to dítě nebo vás kvapně stref ...“ (319). „Bába když aučinek léčí, nad vodau vzývajíc říká: „Ve jméno svatého rance | kus mazance | ať ten aučinek přestane a || zdraví nastane | dopomáhej toho svatý Kondvat'.*) Není-li to směšná, zlolejská a zlodějská pověra? Nicméně v takové bláznovství vy matky, vy hospodyně, vy ženy, vy hospodářové víc než v Boha věříte?“ (333).

Z toho ze všeho vysvítá, že pobožnosti pravé u mnohých lidí není, neboť věří více „hadačům a hadačkám“ než kněžím. kteří mnohdy neuctivého chování od nich zakoušejí. Titul „dvojetihodní páni“ mají duchovní správci jen od pravych katolíküv, ,neZ od svétskych mlaskaéü, od bacho- ratfch hejskü, od smrdutych kvasovnfküv a snad ještě od večeře Martina Lutera zapáchajících břichopásků (!) mají takový titule, že mnohý- krate ani jim na jméno trefiti nemohau bezboźni darmotlachové a velebuého knézstva nepfítelové." (707).

Některé směšné zvláštnosti, na př. pojmenování růz- ných svatých tehdejšími světskými tituly aj., což na- lézáme již v 16. stol. u mnohých kazatelů, na př. v německých postillách Jana Mathesia, jenž nazývá ku př. archanděla Gabriela božím legatem a sekretářem, Jana Křtitele: Herodesovým dvorním kazatelem a dvorním radou), vyskytují se u Bílovského v hojné míře. Nazývá na př. sv. Josefa „hofmistrem malého Je- žíška“ (133), sv. apoštoly „senatory, radními pány“, kteří mají sv. Jakuba za „primatora* (l) (497), jemuž prý právem přísluší titul: „Maudrý a opatrný pane! anebo: Vaše Opatrnosti, Pane Primas!“ (501), sv. Ondřeje „cooperatorem“ a „coadiutorem“ P. Ježíše (779), atd. atd. Tím stávají se kázání Bílovského ovšem nad míru směšná. Komických míst, která jsou přímou pro-

**) Podobně v Šteyerově postille, v. na str. 236. 23) Georg Loesche, Johannes Mathesius, Gotha 1895, II, 3.

Jubilejnich spis č. XII. 11